Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
6. 1. 2025 14:57Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
Kdo nebo co firmy nejvíce motivuje k udržitelnosti? Láska k přírodě? Pocit odpovědnosti za planetu? Snaha o rozvoj společnosti? To možná také, ale je tu ještě jeden hráč. Velmi silný hráč. Banky.
Jejich síla je taková, že díky nim začíná platit nové pravidlo: Udržitelnost je pro firmy otázkou přežití. Jak je to možné? „Banky rozhodují o tom, kam budou směřovat finanční toky, kam se budou rozlévat finance, ze kterých posléze ekonomika roste,“ vysvětluje Ivan Lukáš, ESG Ambassador analytického a síťovacího centra Glopolis.
Podnikání se totiž neobejde bez úvěrů. A právě udržitelnost se dostává na přední místa mezi kritérii, podle kterých banky hodnotí, zda úvěr poskytnou a za jakých podmínek. „Už teď mají banky obory, do kterých neinvestují, ať je to třeba pornografie, nebo uhelné technologie. Těch oblastí, do kterých banky budou odmítat investovat, bude čím dál více. Když banka uvidí, že firma představuje riziko v jejich portfoliu, protože je bez inovací, bez plánů na dosažení energetické soběstačnosti, úvěr nemusí poskytnout nebo za velmi nevýhodných podmínek,“ předvídá Lukáš.
V Glopolis vede program Proměna podnikání a jeho profesní vášní je role soukromého sektoru v udržitelném rozvoji. Tomuto tématu se věnoval jako obchodní ředitel startupu DOT Glasses a také čtyři roky v OSN v Turecku jako manažer platformy pro inkluzivní firmy a manažer Business Partnership Programu v České rozvojové agentuře, který tam zakládal. Ivan má doktorát z Univerzity Karlovy a M.A. ze Středoevropské univerzity v Budapešti.
Podle Lukáše existují dva přístupy: „Firmy, které banky považují za progresivní, zelenější, získají úvěr daleko snadněji i na projekty, které nespadají přímo do kategorie zelených. Pak jsou firmy, které v očích bank zatím zelené nejsou a musí proto přesně vykazovat, na jaký projekt bude úvěr použit.“
Přesná kritéria „zelenosti“ ale zatím neexistují. V tom Ivan Lukáš vidí velký problém: „Firmy jsou z toho frustrované, protože neví, co přesně mají udělat, aby byly považované za zelené. Banky zase musí zohledňovat taxonomii, která přichází z Evropské unie, kterou ale musí překlopit na národní úroveň. V současné době to tedy je tak, že se banky řídí jakýmsi mixem evropské taxonomie udržitelných aktivit a vlastních interních pravidel.“
Evropská taxonomie určuje obecná pravidla toho, co se může považovat za udržitelné. „Co to ale znamená v českém kontextu, nebo třeba francouzském, jasno není,“ upozorňuje Ivan Lukáš, a proto apeluje na co nejrychlejší legislativní změny. Uvědomuje si ale, že to není jednoduché: „Některé oblasti jsou rozpracované více, některé méně. Třeba dobře zpracované jsou otázky životního prostředí. Naopak na sociálních pilířích je třeba ještě pracovat.“ Na konkrétních kritériích pracují evropští úředníci, kteří je pak posílají jednotlivým členským státům EU. „Tohle prostě musí přijít z Evropské unie a mělo by to být nějak harmonizované, aby každý stát, nebo dokonce každá banka neměla jinou metriku. Je potřeba mít jasná, objektivní pravidla, která budou platit všude,“ je přesvědčený Lukáš.
Nemysleme si ale, že by české banky jednaly neuspořádaně. „Česká bankovní asociace vloni vypracovala 81 otázek, které by měli žadatelé o zelený úvěr zodpovědět. Tyto otázky jsou pro všechny banky společné,“ vysvětluje ESG Ambassador Glopolis. Banky se ptají například na aktuální spotřebu energie firmy, na uhlíkovou stopu nebo nakládání s vodou. Dotazy směřují i na zaměstnance a jejich život ve firmě. „To je prvotní screening, kterým si firmy musí projít. Zatím ale nejsou všechny otázky závazné, nemusí být zodpovězeny všechny a na žádnou z nich neexistuje dobrá nebo špatná odpověď. Každopádně tyto otázky firmám nabízí prvotní vhled do udržitelného podnikání,“ uzavírá Ivan Lukáš.