V centru Prahy je už každý šestý byt Airbnb
Analýzy
16. 5. 2024 13:55
S příchodem jara začíná v Praze hlavní sezóna cestovního ruchu. V posledních letech byla návštěvnost významně ovlivněná nejdříve pandemií covidu-19,...
Možnosti vývoje energetiky v Česku analyzovala firma v několika variantách řešení s ohledem na vývoj ceny technologií i energetických komodit, regulatorní prostředí i dotací a zohlednila i schopnost sítí nový výkon absorbovat.
„Přes dosud investované miliardy korun se nová energetika v ČR stále nachází teprve na startovní čáře. Na začátku roku 2024 byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren (FVE) přibližně 3,6 GW, větrných pak 350 MW. Instalovaný výkon FVE jako skupiny meziročně narostl o 70 procent,“ upozornil Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno. Podle středního odhadu EGÚ naroste do roku 2035 výroba z fotovoltaik na osm GW, ve vysoké variantě výhledu až na 11 GW. Výroba z větrných elektráren vzroste podle středního odhadu na 2,5 GW, ve vysoké variantě až na 3,5 GW.
Ve vysoké variantě je podle odborníků připojování nových zdrojů do sítí v daném čase těžko řešitelné. „Distribuční sítě budou mít problém především s malými decentrálními fotovoltaikami do 1 MW, které podle našeho odhadu budou tvořit přibližně 25 procent nového výkonu. Fotovoltaiky a obecně obnovitelné zdroje ale zdaleka nebudou jediný problém. Obecně platí, že si soustava vyžádá vysoké investice, protože se jednoduše řečeno bude muset vypořádat s obřím nárůstem málo koncentrovaného výkonu,“ dodal Macenauer.
Podle EGÚ Brno by z pohledu systému bylo pro co nejekonomičtější dekarbonizaci energetiky v České republice výhodné, kdyby stát směřoval větší díl dotací do budování nové a posilování stávající elektrické infrastruktury na úkor přímých dotací do malých zdrojů. Stát se podle oborníků bude muset také připravit na výrazné navyšování povolených investic do regulovaných síťových odvětví, do distribuce i přenosu. Vedle podpory síťových investic je podle analýz EGÚ Brno pro fungování systému s velkým podílem OZE výhodné budování projektů s dlouhodobou návratností, jež často nejsou komerčně řešitelné. Mezi takové patří například jaderné elektrárny nebo velká úložiště elektřiny ve formě nových přečerpávacích vodních elektráren, pro které je v ČR množství vhodných lokalit.
Martin Durčák, předseda představenstva firmy ČEPS, která zajišťuje v Česku provoz sítě, v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, uvedl, že investice do tuzemské přenosové a distribuční soustavy se budou muset v následujících letech zvýšit minimálně o deset miliard korun ročně. Celkově by tak měly činit kolem 39 miliard korun za rok. Tuzemskou soustavu by měla pomoci posilovat mimo jiné novela energetického zákona, která upravuje podmínky pro akumulaci a agregaci vyrobené elektřiny.
