Proč instinkt dravce nemusí vést k úspěchu

Třeba když v ní uvízne kapitál, který se mohl použít v momentě, kdy přijde banka a řekne: „Vidíme, že tady v konsolidované bilanci narostly pohledávky. A copak je to za pohledávky? Ahá, nedobytné. No víte, my bychom potřebovali trochu snížit naši úvěrovou angažovanost nebo vy musíte navýšit vlastní kapitál, a pak to ještě uneseme.” Ze sdílených a někdy i vlastních zkušeností víme, že banka může přijít se svým návrhem v momentě, kdy se to opravdu nehodí. Člověk se tak velmi rychle může ocitnout v podobné situaci, do jaké nyní sám vstupuje, ale bude stát na druhé straně a bude hledat, kdo by zachránil jeho.

Pro hospodáře a jejich seno bylo vždy velké riziko, že přijde špatné počasí, seno se namočí a shnije. Tak ho dali večer do kup, i přestože riziko deště nebylo stoprocentní, a nakonec třeba vůbec nepršelo. Raději to udělali a druhý den si přivstali a seno znovu rozházeli. Nikdo z nich s příchodem špatného počasí neoslovil okolní sedláky a levně neskoupil dosud neusušené seno jen proto, aby ho sám usušil a potom výhodně prodal. V žádné krizi není dobré skočit do příležitostí moc brzy. V covidu například padaly ceny aerolinek a výrobců letadel a lidé je hned začali nakupovat. Ale v následujícím roce zmíněné akcie klesaly ještě více, a ani po 2 letech nejsou na cenách jako před covidem. Ani na cenách, za které je lidé po 50% poklesu nakupovali. Dobře to ilustruje například akcie Boeing, na kterou se nás lidé v březnu 2020 ptali.

Nedávno jsme se bavili s velmi úspěšnými podnikateli z oblasti e-commerce. Říkali, že v minulosti byli zvyklí, že v době předvánočního boomu vydělali nejvíce peněz z celého roku. Teď si uvědomují, že je opravdu vysoká pravděpodobnost, že to nenastane. Ekonomické signály jsou tak silné, že by se podle nich měl začít chovat i trh. Ale všímám si spíše opaku. Když přijedu do nákupního centra a jdeme s mou ženou Janou do kina, říkám jí udiveně: „Jano, tady žádná krize není. To je neuvěřitelné.” Akciové trhy padají, dluhopisy padají, ale někteří lidé ani byznysmeni se podle toho stále nechovají. Z minulosti ale víme, že až se do krizového módu neutrácení dostane většina lidí, může to byznys pocítit ještě více. Zdražování peněz, ekonomická a energetická krize znamená větší rizika. Moje poselství je: dávejme vše, co se svým majetkem děláme, do souvislostí. Většina z nás se soustředí na jednotlivosti. Jeden na kurz, druhý na příležitosti, třetí na úrokové sazby, a přitom snadno přehlédneme, že to vše funguje v souvislostech. Proto nákupy v krizi neuspěchejme!

Některé banky nyní začínají přecházet do podobného módu jako po nemovitostní krizi v Americe. Utahují kohoutky. Začínají se obávat rizika úvěrových linek. Pokud jdou do úvěrování, tak pouze v kombinaci s vyšší mírou vlastního financování a/nebo s financováním dalších větších bank. Aby snížily své riziko. Jinými slovy je na trhu velký nedostatek peněz a bezpečné investice (z pohledu banky) už vlastně na trhu téměř nejsou. Ten, kdo přežil nemovitostní krizi (2008-2009), a dokonce ho taková krize v minulosti posílila, podvědomě předpokládá, že to teď bude probíhat velmi podobně, ne-li stejně.  Nebo dokonce, že půjde o kratší scénář. Neuvědomuje si, že takový předpoklad může být nesprávný. Situace se zásadně změnila. Nemáme stejnou krizi jako v letech 2008-2009, ani nemáme dotcom bublinu roku 2000. Spousta lidí stále spoléhá na to, že se svět bude chovat tak, jak v minulosti byli zvyklí.