Není to výhra pro klienty ani banky

Nejčastěji se hovořilo o tom, že poplatek může činit až 0,25 % z předčasně splacené části jistiny za každý započatý rok, který zbývá do konce fixace, nejvýše však 1 % z předčasně splacené části jistiny. To však bylo velmi zjednodušující, protože samotný výpočet ÚVN je složitější. „Pokud se ale klient poplatku za předčasné splacení bál, rozhodně se bát nemusí. Žádnou zásadní změnu totiž nepřinese. Naopak se může stát, že díky jeho konstrukci zaplatí na poplatku méně než dnes. Nižší úrokovou sazbu hypoték díky němu ale také nečekejme,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.

Kolem poplatku za předčasné splacení hypotéky, který znovu zavádí stávající vláda, se ke konci loňského roku zvrhla až hysterická debata a okamžitě se tak stala politickým tématem pro opozici a zastánce spotřebitele. Tento poplatek chtěly prosadit především banky, které delší dobu trpěly následky hypoteční turistiky a neměly proti ní žádné obrany. To mělo za následek, že klienti museli snášet vyšší sazby, než by měli s poplatkem, a úplně vymizely dlouhé fixace (dominantně sedmileté a desetileté), protože se tak banka bránila vzniklým nákladům v případě předčasného odchodu klienta jinam.

„Jak už to ale v České republice bývá, novela zákona ve finále neprospěje ani klientovi, ani bankám, pro které byla tvořena, a banky jsou si toho velmi dobře vědomy. Konstrukce výpočtu poplatku, která přináší takzvaný referenční úrok, ochrání banky jen v případě prudkého snížení úrokových sazeb u hypoték. Pokud bude snižování sazeb pomalé, může se jednoduše stát, že klient při předčasném splacení nezaplatí ani oněch 1 000 Kč poplatku za nezbytné administrativní náklady. Tato situace povede k tomu – a vidíme to již dnes v praxi –, že banky nebudou snižovat úrokové sazby na hypotékách tak rychle, jak by mohly, a budou si stále tvořit rezervy proti předčasnému splacení. Na to banky interně používají koeficienty předčasného splacení, tedy nic jiného než to, že k ceně hypotéky dají rizikovou přirážku za předčasné splacení. Ve finále tedy nezíská ani klient, ani banka,“ upozorňuje Tom Kadeřábek.

„Je sice vidět, že změna výpočtu ÚVN nemusí mít na vlastníky hypoték tak zdrcující dopad, jak se mnohdy uvádělo, na druhou stranu se ukazuje, že situace okolo hypotečních úvěrů není vůbec jednoduchá, a proto se vždy vyplatí obracet se na svého finančního konzultanta, který se v této problematice vyzná. Ten vám bude určitě nápomocen jak se sjednáním nové hypotéky, tak i při její další správě. Se změnou zákona je totiž důležitý například i správný výběr doby fixace, který má vliv nejen na to, jak dlouho a jak vysokou sazbu budete platit, ale i na to, jak velký poplatek v případě předčasného splacení zaplatíte,“ uzavírá Jiří Sýkora, hypoteční analytik Swiss Life Select.