Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
6. 1. 2025 14:57Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
Podívejme se dnes spolu se světovými komentátory a experty na tři jevy, Dva z nich se ekonomiky dotýkají přímo. A závěry nejsou nepřekvapivé.
Obchod vs studená válka 1.0 vs. 2.0. Data ukazují, že od ruské invaze na Ukrajinu došlo k fragmentaci obchodu a investic podél geopolitických linií. Zkušenost ze studené války naznačuje, že by se situace ještě mohla výrazně zhoršit, pokud by geopolitické napětí přetrvávalo a obchodní války zesílily.
V čem je situace nyní jiná? Existence třetích zemí, které slouží jako „spojovači“, prostřednictvím kterých proudí část obchodu mezi bloky. Tyto spojovací země přinesly odolnost globálního obchodu, ale pozor, nemusí nutně zvýšit diverzifikaci, posílit dodavatelské řetězce nebo snížit strategickou závislost.
Každopádně, pokud se bude historie opakovat, tak pokles globalizace není jen krátkodobá záležitost. Se všemi dopady na exportně orientované ekonomiky, inflaci a ekonomický růst.
Nepodmíněný příjem snižuje nabídku práce a nezvyšuje kvalitu práce a ani vzdělání. To je závěr nové (randomizované kontrolované) studie základního příjmu v USA: 1 000 USD měsíčně nepodmíněně po dobu tří let pro 1 000 lidí s nízkými příjmy. Stačilo 1 000 USD, aby došlo k poklesu účasti na trhu práce o 2 pb a snížil se počet odpracovaných hodin o cca 1,3 hodiny týdně. Podobně u partnerů účastníků. To je silný dopad.
Účastníci nevykázali žádné zlepšení kvality zaměstnání nebo investice do vzdělávání. Přitom silným argumentem pro nepodmíněný příjem je právě zlepšení pracovních podmínek nebo lidského kapitálu. Došlo k nárůstu volnočasových aktivit, což může být považováno z individuální úrovně za pozitivní. Nicméně argumenty na alespoň částečné samofinancování nepodmíněného příjmu skrz dosažení lepšího vzdělání a vyšších mezd se zatím nepotvrzují. Dále, studie nezjistila žádný významný vliv na fyzického ani duševní zdraví.
A konečně duševní zdraví. V posledním roce Zach Rausch napsal sérii článků zkoumajících mezinárodní krizi duševního zdraví mládeže. Ukázal, že míra úzkosti, deprese a dalších problémů duševního zdraví mezi mládeží se zhoršila v 5 anglosaských a 5 severských zemích, a mnoha dalších zemích Evropy. Míra sebevražd mezi dívkami z generace Z v anglosaském světě je vyšší než u předchozích generací. Podobné trendy jsou patrné i v počtu hospitalizací kvůli sebepoškozování. Výzkum zkoumá i vliv sociálních, kulturních a náboženských faktorů. Přestože důkazy o mezinárodní krizi duševního zdraví mládeže rostou, někteří výzkumníci tvrdí, že krize není reálná nebo je přehnaná a omezuje se na USA. Například větší počet kontrol a záznam diagnostik může vysvětlit nárůst hlášené deprese.
David Blanchflower, ekonom z Dartmouthu a poradce OSN, objevil podobné vzorce úpadku mládeže v různých zemích. Tradiční U-křivka blahobytu zmizela. Dříve se předpokládalo, že lidé jsou nejšťastnější v mládí a stáří, s nízkým bodem kolem 50. roku života. Tento vzorec byl pravdivý napříč mnoha zeměmi. Nyní mladí dospělí (18-25 let) jsou nejméně šťastní a nešťastnost klesá s věkem.
Tento fenomén se poprvé objevil v USA a Velké Británii, ale nyní je pozorován v 82 zemích světa. Výzkum ukazuje, že krize duševního zdraví mladých dospělých začala kolem roku 2017. Výrazný nárůst úzkosti, deprese a beznaděje mezi mladými ženami je zvlášť patrný. V USA a Velké Británii se tento trend objevil již před pandemií covid-19. Data z dalších zemí to potvrzují.
Zdá se, že U-křivka spokojenosti je minulostí. Duševní zdraví se s věkem zlepšuje (pro ty starší 18 let). Tento fenomén začal kolem roku 2014-2017 a zdá se být globální.