Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
6. 1. 2025 14:57Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
Současný stav digitalizace stavebního řízení vzbuzuje u veřejnosti značné rozpaky. Problém ovšem není černobílý, komentuje situaci Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která se digitalizací v EU dlouhodobě zabývá.
Digitalizace stavebního řízení je klíčová reforma. Má modernizovat a zefektivnit proces stavebního řízení a zajistit rychlejší výstavbu nemovitostí u nás. Nový stavební zákon a související digitalizace slibuje zjednodušení a urychlení tohoto procesu. První týdny implementace ukázaly, že přechod na nový systém je náročný a provázený řadou komplikací. Úřady stále hlásí provozní problémy, které vyžadují zásahy. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je proto pod tlakem, aby upravilo manuály, zlepšilo funkčnost portálu a uživatelskou podporu.
„Zrychlení a digitalizace stavebního řízení tvoří jednu z komponent prvního pilíře českého Národního plánu obnovy. Sami jsme se Evropské komisi ke splnění této reformy zavázali. I proto existoval takový tlak na rychlé spuštění systému, nemluvě o řešení dlouhodobého problému s bydlením,“ komentuje situaci Hanzal.
Proces digitalizace stavebního řízení momentálně vyvolává značné emoce. Oprávněné připomínky vznáší laická i odborná veřejnost. Nesmíme ale zapomenout, že po změně byla dlouhodobá celospolečenská poptávka. Dle respektovaného indexu Světové banky Doing Business se Česká republika v parametru délky stavebního řízení dlouhodobě umisťovala na tristních pozicích.
„V posledním žebříčku Světové banky z roku 2019 (po pandemii COVID-19 přestal index vycházet) se Česko umístilo na 157. místě, v těsném závěsu za Barbadosem, Pobřežím Slonoviny a Západním břehem Jordánu. Nebylo to tedy tak, že původní proces byl v pořádku nebo dokonale zaběhnutý. Naopak brzdil naši konkurenceschopnost a odrazoval investory,“ doplňuje Hanzal a dodává, že stejné problémy v Česku identifikovala také OECD. „Věříme, že počáteční problémy se podaří překonat. Máme v Česku řadu dalších oborů, které potřebují digitalizaci. Vezměme si například zdravotnictví, veřejnou správu nebo soudnictví. Stavebním řízením příběh české digitalizace určitě nekončí.“
Podle Oty Čermáka, Head of Operations & Analyst ze společnosti Investown, mají zpoždění způsobená novým Portálem stavebníka přímý dopad na developerský sektor. „Prodloužená doba povolování a vyšší náklady (hlavně na financování projektů) mohou vést k omezení výstavby a dočasnému zvýšení cen nemovitostí. To se může negativně odrazit na dostupnosti bydlení a zpomalit ekonomický růst. Úředníci v současné době vyřizují žádosti podle starého zákona. Kdy přijde řada na žádosti podané přes Portál stavebníka, nevíme. Můžeme jen doufat, že od září se vše rozběhne naplno a dvouměsíční zpoždění se dožene rychlejším povolovacím procesem.“
Ač digitalizace přináší značné výzvy, jde o nevyhnutelný krok směrem k modernizaci stavebního sektoru a odbourání přebujelé byrokracie. Ministerstvo pokračuje v aktualizaci postupů a zajišťuje lepší školení pro úředníky, aby se minimalizovaly počáteční obtíže. S důkladnou přípravou a přetrvávajícím úsilím může digitalizace nakonec splnit své sliby a přinést potřebné zlepšení jak pro developery, tak pro úřady.
„Poctivé vyhodnocení digitalizace stavebních agend bude možné získat třeba za rok až dva roky skutečného provozu,“ říká Hanzal. Je přesvědčen, že i přes počáteční potíže digitalizace stavebního řízení nakonec přinese očekávané výhody. Podle něj jde o krok, který Českou republiku posune blíže k modernímu, efektivnímu státu. „Úspěch digitalizace bude měřítkem naší schopnosti adaptovat se na technologické změny a využít je ve prospěch celé společnosti,“ uzavírá.