Rychlé záplaty s velkými otazníky

Tak trochu rozpaky a zmatek. Co v Evropě platí, ještě u nás ne. Ale to není podle expertů jediná vada na kráse. Otazníky vzbuzují i jednotlivé záplaty. Jasno nejspíše přinese až praxe. Podívejme se přesto na hlavní změny, které přináší novelizované a přímo účinné Nařízení Rady č. 282/2011, podle nějž by plátci DPH měli postupovat již od 1. ledna 2020. Toto nařízení obsahuje Osvobození od daně pro plnění uvnitř Společenství a Pravidla pro vedení evidence v call-off skladech. Ostatní změny vyplývají pouze a výlučně z evropské směrnice a v českém právu nejsou dosud transponované.

Zjednodušení přináší novela všem, kdo přesouvají vlastní zboží z konsignačního skladu jiného členského státu – nově se zavádí povinnost DPH samovyměřit až v okamžiku vyskladnění, což má logiku s ohledem na možnost skutečného uplatnění vlastnických práv v praxi. Platí však, že zboží nesmí být v konsignačním skladu uskladněno déle než 12 měsíců, to je považováno za porušení podmínek. A nesmí být také ukradeno, ztraceno ani zničeno – ve všech těchto případech je pak nutno tyto skutečnosti reportovat.

Ti, kdo odebírají zboží z tuzemských call-off skladů (specifický typ konsignačního skladu) evropských dodavatelů, mohou čelit požadavkům řídit se již novelizovanou evropskou směrnicí. Neměl by to být zásadní problém, protože existuje institut přímé účinnosti evropských směrnic a členské státy jsou podle něj povinny aplikaci směrnic umožnit, i když dosud nebyla směrnice promítnuta do místní legislativy.

Jiná je situace opačná, tedy kdy česká společnost vlastní konsignační sklady v jiném státě Evropské unie. V takovém případě totiž nebude možné až do platnosti české novely sladit požadavky na správné vykazování pohybu zboží do skladu a následného prodeje. Doporučení expertů zní odsouhlasit si postup pro rok 2020 s evropskými odběrateli předem, nejlépe ve stávajícím režimu, a přechod na nový systém konsignačních skladů odsunout až k datu platnosti české novely.

Tuto změnu na úrovni EU stanovuje směrnice, která do našeho zákona ještě nebyla implementována. Jelikož jde o zpřísňující ustanovení, ze strany daňových subjektů nelze čekat snahu o uplatnění přímého účinku a na straně finanční správy to zase není možné, změna tedy bude platná až po účinnosti novely zákona. Podstatou je, že při dodání zboží do jiného členského státu je nutné, aby zákazník sdělil dodavateli své DIČ, jinak nelze takovou dodávku osvobodit od DPH. Podle nové směrnice musí nyní dodavatel předložit důkaz, že mu zákazník údaj aktivně sdělil, přičemž určitý problém představuje lhůta, do kdy tak musí učinit. Její výklad se totiž může lišit.

Mění se pravidlo prokazování přepravy zboží do jiného členského státu. Platí vyvratitelná domněnka, že pokud dodavatel vlastní dále uváděné doklady, tak má prokázáno, že bylo dodáno. Správce daně tedy nemůže požadovat žádné další doklady k prokázání dodání. Může však uskutečněné dodání zboží zpochybnit, důkazní břemeno však v takovém případě přechází nově právě na něj. Nejasnosti do této oblasti vnáší právě pravidlo o důkazech, které zavádí dvě skupiny. Do první spadají podepsaný nákladní list CMR, náložný list, faktura za leteckou přepravu či faktura od dopravce zboží. Druhá skupina zahrnuje takové dokumenty, jakými jsou pojistka přepravy, bankovní doklad o úhradě přepravy, úřední potvrzení ukončení přepravy v státě určení či potvrzení skladovatele o přijetí na sklad ve státě určení. Dodavatel si sice může vybrat, zda předloží dva důkazy z jedné skupiny, či po jednom z každé z nich, vždy však musí splnit podmínku, že důkazy nesmí být vypracovány dodavatelem ani odběratelem a každý z nich musí vypracovat jiná osoba, na dodavateli i odběrateli nezávislá. Což je v mnoha případech, například když dopravu zajišťuje odběratel, vlastně nesplnitelné. Řešení? Zkuste si zajistit jiné důkazy vypracované vámi nebo odběratelem tak, aby jich bylo dostatečné množství – můžete pak argumentovat u správce daně tím, že sice neplníte z objektivních důvodů podmínky nařízení, ale důkazy nemáte jen dva, ale třeba hned čtyři. Zároveň nezapomeňte, že budete potřebovat písemné potvrzení o přepravě od zákazníka, a to do 10. dne následujícího měsíce.

Při nich dochází k jednomu pohybu zboží mezi více obchodními partnery. Nově bude v těchto případech doprava automaticky přiřazena k první dodávce mezi dodavatelem a prostředníkem a jako taková může být osvobozena od DPH. Druhá dodávka pak už bude zdaněna. Ovšem v případě, kdy prostředník předá dodavateli své DIČ, které mu bylo přiděleno v zemi zahájení přepravy, bude přeprava přiřazena až k druhé dodávce. Problémem je, že neexistuje záruka, že prostředník zboží skutečně vyveze. Existuje oprávněná obava, že dodavatelé se raději uchýlí ke zdanění i první dodávky, aby se vyhnuli konfliktům se správci daně, kteří budou požadovat průkazné důkazy. Tento režim zavádí evropská směrnice, která do českého práva nebyla rovněž dosud transponována. Je samozřejmě možno využít její přímý účinek, je to však velice nepravděpodobné, protože není výhodný pro všechny dotčené daňové subjekty.