Část firem benefity omezila nebo zrušila
Analýzy
6. 5. 2024 17:33
Po zavedení nových pravidel pro zdanění zaměstnanecké benefity zachovalo v nezměněné podobě jen 60 % firem. Zaměstnavatelé počet benefitů zredukovali...
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení kurzarbeitu od loňského listopadu. Nedokázala se ale na nastavení dlouho shodnout. Sněmovna od ní dostala novelu loni na podzim. Poslanci pak do normy navrhli desítky změn. Proti sobě stály i dva ucelenější koaliční návrhy – jeden připravilo ministerstvo práce a podal poslanec ČSSD, druhý sepsaly poslankyně ANO a KSČM. Dolní komora mohla o kurzarbeitu hlasovat v polovině února, normu ale vrátila zpět k projednávání.
Podle ministryně je nyní posun v některých detailech, jako je nárok na kurzarbeit. Maláčová uvedla, že by částky měly být pro všechny pracovníky stejné bez ohledu na důvod výpadku práce. „Nicméně základní rozpor stále trvá v části, jestli se má jednat o příspěvek v částečné zaměstnanosti, nebo o náhradu mzdy. Říkám úplně otevřeně, že to je rozpor zejména na úrovni koaličních stran,“ řekla Maláčová. Podle ní budou jednání pokračovat.
Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, stát mu výdaje zpětně dorovnává. Příspěvek by firma dostala předem a mohla by ho poskytnout zaměstnancům. Podle Maláčové je podstatné, aby kurzarbeit nejen bránil propouštění a zajistil lidem při výpadku práce dostatečný příjem, ale aby také firmy dostaly peníze předem. „Pokud v těchto dvou hlavních otázkách dospějeme ke shodě, kurzarbeit bude,“ řekla Maláčová na dotaz, zda se kurzarbeit schválí do voleb.
Podle ministryně by se zákon neměl protlačit v Parlamentu silou, každý by se v něm měl najít a měla by na něm být shoda. Norma by se po svém přijetí pak v příštích letech mohla podle poznatků z praxe vylepšovat, míní ministryně.
Odbory a zaměstnavatelé měli k původnímu vládnímu modelu kurzarbeitu vážné výhrady. Společně pak podpořili návrh změn, který připravilo ministerstvo práce a podal poslanec ČSSD. Vyzývali Sněmovnu k urychlenému přijetí této verze. Konkurenční návrh poslankyň ANO a KSČM hodnotili jako horší. Někteří odboráři a podnikatelé už mluvili o obavách, zda se kurzarbeit vůbec podaří do voleb schválit. Maláčová uvedla, že to bude záviset na vůli se dohodnout.
Kurzarbeit měl navázat na dočasný vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na něž dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Vláda Antivirus už několikrát prodlužovala. Zatím by měl pokrývat období do konce dubna. Podporu je ale možné podle pravidel EU vyplácet až do konce roku, takže se dá znovu prodloužit. Volby budou začátkem října.
