Prospěšná novela zákona zahálí ve Sněmovně

S postupujícím časem a blížícím se termínem voleb klesá naděje na její projedná, což jak zadavatelská, tak i dodavatelská obec nemůže nechat bez povšimnutí. Návrhy zákonů, které Poslanecká sněmovna nestihne do konce svého volebního období projednat a postoupit Senátu, pak totiž padají pod stůl a celá dosavadní snaha pak přijde zcela vniveč. Buď takové návrhy zcela zmizí v propadlišti dějin, anebo čekají na svou příležitost, až je někdo opráší, aby prošly znova od začátku celým přípravným a schvalovacím legislativním kolečkem.

Reálně tak hrozí, že přijde nazmar spousta energie, kterou do návrhu novely vložilo jak MMR, Expertní skupina při MMR pro oblast veřejných zakázek, další orgány a instituce, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nevyjímaje, v rámci meziresortního řízení, tak i Asociace pro veřejné zakázky (AVZ), která se na přípravě a projednání návrhu novely aktivně podílela.

Zadavatelé veřejných zakázek, ale i orgány dohlížející nad zadáváním veřejných zakázek, přitom netrpělivě očekávají přijetí předmětné novely, neboť přináší celou řadu zjednodušení a zpřesnění, které mohou celý proces zadávání veřejných zakázek zefektivnit a v konečném výsledku tak i přispět k rychlejšímu nastartování ekonomiky. Nelze ani odhlédnout od faktu, že prvotním důvodem k novelizaci byly výhrady Evropské komise k transpozici zadávací směrnice do českého právního řádu, které ČR oficiálně obdržela v listopadu 2019 a na základě kterých měla co nejdříve uvést právní úpravu do souladu s evropskou legislativou.

Zásadní váhu změn zakotvených v novele však zadavatelé spatřují v ustanoveních, jejichž cílem je modulace zadávacích pravidel ve prospěch aplikační praxe a výkladových zpřesnění.  Odstranit se mají některé nefunkčnosti či nejasnosti vyplývající ze současného znění zákona o zadávání veřejných zakázek. Jde například  o úpravy institutu jistoty a zadávací lhůty, jejichž využití v současné podobě je neefektivní a působí více komplikací než užitku; jasnější a jednodušší má být prokazování kvalifikace vybraným dodavatelem před uzavřením smlouvy; uzákonění možného postupu zadavatele jak vyloučit nabídku ze zadávacího řízení, pokud má důvodné podezření, že je nabídka připravována v koordinaci, respektive ve vzájemné shodě; vyjmutí nákupu cenných papírů, závodu a obchodního podílu z definice pojmu „dodávka“, a tudíž z povinnosti tento nákup pořizovat formou zadávacího řízení; zrušení souhrnného limitu 50 % pro hodnotu veškerých změn smlouvy na plnění veřejné zakázky spočívajících v dodatečných či nepředvídatelných stavebních pracích, službách nebo dodávkách.

Uvedený výčet je jen namátkový, užitečných a potřebných úprav, které mají přispět ke zjednodušení zadávací praxe, je v novele celá řada.

„Bylo by tristní, pokud by úsilí vynaložené na dlouho očekávanou novelizaci přišlo vniveč jenom díky tomu, že se v Poslanecké sněmovně půl roku před volbami dostávají do popředí témata politická na úkor jiným potřebným tématům a úkolům“, dodává Tomáš Machurek, předseda Výkonného výboru AVZ.

Apelujeme proto na Poslaneckou sněmovnu, aby co nejdříve zahájila projednání novely zákona o zadávání veřejných zakázek a plně podporujeme veškeré snahy v tomto směru. Prostřednictvím veřejných zakázek je vynakládáno – dle výroční zprávy MMR o stavu veřejných zakázek z r. 2019 – cca 666 mld. Kč, tzn. asi 12 % HDP ČR. Ze zdrojů veřejných rozpočtů a státních fondů je financováno na 49 % veřejných zakázek, veřejných zakázek financovaných převážně z fondů EU je cca 28 %. Ve všech těchto případech je základním právním předpisem, kterým je nutno se řídit a který musí být bez výhrad dodržen, zákon o zadávání veřejných zakázek. Mít férová a efektivní zadávací pravidla, která budou v souladu s evropskou legislativou a jejichž dodržení bude zárukou správného, jasnějšího a rychlejšího zadávání veřejných zakázek v ČR, je základním předpokladem pro další rozvoj české ekonomiky.