Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
6. 1. 2025 14:57Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
Dnes, tedy v den, kdy Český statistický úřad oznámil poměrně výrazné zvýšení důvěry v ekonomiku jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, ministr zdravotnictví opět optimismus trochu brzdí. Zatímco před několika dny vyhlásil otevření obchodů od 3. května, dnes již upozornil, že podmínky incidence na 100 000 obyvatel dosáhne Česko až na konci příštího týdne a obchody tedy neotevřou. Služby jeden na jednoho však bez podmínek ano.
A tak zlepšení nálady v odvětvích obchodu a služeb, která jsou protipandemickými opatřeními vlády postižena nejvíce, nemusí vůbec nastat. Bohužel, ministr Arenberger, přes svou proklamovanou snahu bojovat s pandemií i zlepšením komunikace a marketingu, vlastně jen navázal na své předchůdce. Těžko lze očekávat, že další zmatená a protichůdná opatření i prohlášení, rušení vyhlášeného a vyhlašování zrušeného, jsou právě ty kroky, které by česká podnikatelská veřejnost přijala s nadšením. A těžko se lze v tomto čase divit prezidentu Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáši Prouzovi, že i on za svůj svaz pohrozil ministru zdravotnictví možnými žalobami. Čemu se divit lze je ostentativně přehlíživý přístup právě ministerstva zdravotnictví k realitě, který Petr Arenberger jen podtrhl svým prohlášením, že i kdyby některá opatření byla protiústavní, budou platit minimálně dva týdny, než je soud zruší.
Několik týdnů již země jede v režimu takzvaného pandemického zákona, ale ministerstvo zdravotnictví ještě ani jednou nepřišlo se zdůvodněním svých opatření, jak zákon požaduje. Ani při nejlepší vůli totiž za zdůvodnění nelze považovat formulaci typu „opatření je nutné, protože snižuje riziko přenosu“. Podnikatelé i veřejnost se logicky ptají: o kolik to které opatření riziko snižuje, jaká jiná opatření a s jakou účinností jsou alternativou, jaké jsou negativní dopady zvolených opatření? Ty otázky jsou nejen legitimní, ale jsou naprosto systémové, odpovědi na ně hledají při řešení krizových situací manažeři napříč segmenty, bez ohledy na příčiny a podstatu krize. Jen ministerstvo zdravotnictví je vytrvale ignoruje a opatření sází na stůl bez logiky, kterou by se vůbec pokusilo obhájit a zdůvodnit.
To není dobré ani pro podnikatele, ani pro vládní strany. Pro podnikatele proto, že dál žijí v nejistotě, pro vládní strany proto, že nejistotu, zda se vládní přístup nepromítne do blížících se voleb, začínají pociťovat. Zkrátka, slon v porcelánu nadělá méně škody než zmíněné ministerstvo.
Co naplat, že jedno ministerstvo připravuje nástroje, které by podnikatelé mohli využít pro aplikaci Bezpečná provozovna, na které Hospodářská komora se svými partnery pracuje a chtěla by ji spustit již začátkem května. Jiné ministerstvo se vytrvale drží tvrdých restrikcí bez patřičného vysvětlení a zdůvodnění. Navíc opatření, která bez zjevné logiky někomu říkají ano, jinému ne.
Jako by nebylo dost důkazů, že právě taková opatření z minulosti jsou příčinou krize důvěry ve vládu a vládní protipandemická opatření a tedy i příčinou jejich slabého dodržování. Leda by tento přístup byl cílem: způsobit ještě větší chaos a krizi, rozdělit svět byznysu na ty, co smějí a nesmějí, oslabit jej a ovládnout. Jsem si vědom, že Rozděl a panuj! funguje i v tomto brutálním modelu.
Zatím ale pořád věřím, že je to jen má nemístná spekulace a ze strany ministerstva pouze neschopnost, nikoliv promyšlená strategie. A že české podnikatelské svazy by na takovou fintu ani neskočily. Ale úplně jistý si nejsem…