Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
6. 1. 2025 14:57Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
Současná krize měla či má dvě výjimečnosti. Po dlouhých letech, vlastně mimo živou lidskou paměť, je to – s výjimkou válečných konfliktů – největší zkouška lidstva. Zkouška o to těžší, že protivník je neviditelný. Jakkoliv se zdá, že jsme krizi zvládli, nemusí to být pravda. Ale jsme připravenější. Važme si toho.
Náš kraj v uplynulých letech prošel poměrně širokou škálou krizových a mimořádných událostí, z nichž nejvážnější byl výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, kteroužto událost spolu s dalšími složkami IZS ČR stále ještě řešíme. Všichni asi máme v paměti útok osamělého střelce v Uherském Brodě v únoru 2015 nebo epidemii afrického prasečího moru, která u nás propukla v letech 2017 až 2019. Tu se nám jako prvním na světě podařilo i díky prozíravosti hejtmana Jiřího Čunka vymýtit. Ostatně, bývalý hejtman Stanislav Mišák žertem říkal, že kdyby ve Zlínském kraji byla jaderná elektrárna, vybuchne také. S řízením krizových a mimořádných událostí máme proto možná větší zkušenosti než jinde.
Stěžejním úkolem našeho oddělení je krizové řízení a havarijní plánování, v gesci máme ale také přípravu veřejné správy na zvládání krizových situací a spolupráci v oblasti branné politiky státu. Chceme-li ze současné situace vyjít nějak posíleni, je dobré se na pandemii podívat zvenčí. Věnuji se sice krizovému řízení samosprávy, ale i naše zkušenost je přenositelná na firmy. V základních manažerských funkcích jsou si obě prostředí podobná, lišíme se v cílech. Zatímco u samosprávy je prioritou ochrana života a zdraví obyvatel a nemůžeme se příliš ohlížet na vložené síly a prostředky, u firmy jsou to právě ekonomické ukazatele, které musí úspěšný krizový manažer sledovat. Tento rozdíl se potom projevuje i v přístupu k přijímaným opatřením a v jejich hodnocení.
Narodil se v Hurbanově na Slovensku. Po ukončení gymnázia studoval na Vysoké vojenské škole obor Vojenská chemie. Později pak na Vysoké škole ekonomické v Praze Ekonomiku a management zvládání krizových jevů. Kariéru zahájil na Ministerstvu obrany, kde působil jako náčelník chemické služby Vojenské zdravotnické školy. Pak se léta věnoval na Okresním úřadu Uherského Hradiště krizovému a havarijnímu plánování a ochraně obyvatelstva. Je specialistou na nebezpečné chemické látky a prevence závažných havárií. Od ledna 2002 pracuje na Krajském úřadu ve Zlíně. Je 40 let šťastně ženatý, otec dvou dětí a dědeček dvou vnoučat.
Pro veřejný i privátní sektor bezpochyby platí, že největším nedostatkem uplynulých týdnů byla na všech stupních nezkušenost orgánů krizového řízení s celoplošným neviditelným nepřítelem a materiálová nepřipravenost na takový boj, tedy nedostatek ochranných zdravotnických pomůcek, respirátorů, obleků, štítů, testovacích sad, dezinfekcí…
Krize tohoto typu je také psychologicky náročnější. U povodní lze stanovit záplavové území, každý vidí projevy, stupně a hodnoty povodňové aktivity, stoupající vodní živel. V případě chemických havárií vidíte oblaka nebezpečné toxické látky, můžete snadno a rychle měřit koncentrace, stanovit zamořenou oblast. V boji s virem jsme tak trochu slepí, měřitelné výsledky testů přicházejí s prodlevou, protivníka ani nebezpečné území nevidíme. Pocitově nám chybí ona čára bezpečí, za kterou bychom mohli ustoupit. Tím důležitější je osoba krizového manažera. On je ten, kdo na sebe bere odpovědnost, kdo přijímá rozhodnutí. V případě samosprávy je to volený politik, v případě firmy zpravidla majitel. Důležité je, aby svými postoji situaci zklidňoval, ne naopak. Protože čím větší je nervozita, případně panika, tím hůře se krize zvládají. Když vypukne na zaplněném náměstí panika a Marta Kubišová začne zpívat Modlitbu pro Martu, dav se zklidní. Věří autoritě a jejím pocitům.
Pocitově nám v koronavirové krizi chybí ona čára bezpečí, za kterou bychom mohli ustoupit. Tím důležitější je osoba krizového manažera. Dav totiž věří autoritě a jejím pocitům. To platí i pro samosprávu i pro firmy.
Příjemným překvapením asi nejen pro mne byla obrovská vlna solidarity, schopnost lidí spolupracovat. To že sami nacházeli alternativní ochranné pomůcky, vyráběli je a nabízeli. Mladá generace, studenti, ochotně přispěchali s pomocí při péči a zásobování starších a nemocných lidí. I tento moment ukazuje na faktor, který je využitelný v podnikových strukturách. Sladěný tým má v každé situaci, tedy i v krizi, větší šanci na úspěch. A věřme i svým mladým kolegům. Každý, kdo si myslí, že mladá generace není schopná, se velice mýlí. V mnoha vypjatých situacích i posledních dní, ale v celé své praxi jsem byl svědkem toho, že si sami dokážou poradit, zorganizovat věci a realizovat je. Jsou mezi nimi vůdčí osobnosti, které se dokážou prosadit. Možná nemají tolik zkušeností, ale krize je příležitost i ke zrání. Pro takové situace vždy radím jedno: nepropadejte zoufalství a skepsi, začněte složitou situaci rozplétat od těch nejjednodušších kroků, jejichž řešení znáte. Krizi můžeme zvládnout, když postupnými kroky ukrajujeme problém a racionalizujeme ho. A jak řekl John Lennon: „Na konci vždy vše dobře dopadne. A jestli to dobře nedopadlo, tak to potom ještě není konec.“ Tento přístup pomáhá ostatně zvládat i osobní krizi. Což je sice u každého velmi individuální, vždy ale pomůže podpora rodiny, kolektivu.