Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
6. 1. 2025 14:57Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
Kosmická agentura EU slibuje příležitosti pro české firmy. Už sedm let je velká šedá budova v pražských Holešovicích sídlem unijní agentury GSA, která se stará o evropský globální navigační družicový systém. Rozhodnutí o přemístění administrativního centra navigačního systému Galileo z Bruselu do Prahy hlavní město i celá země přivítala. A není se čemu divit. Mít unijní agenturu na svém území je pro členské státy EU vysoce prestižní záležitostí. Česká republika tím v případě agentury GSA získala šanci posílit svou image lídra v oblasti vesmírného průmyslu mezi novými členskými zeměmi a dát jasně najevo, že se hlásí k podpoře hi-tech odvětví.
S oslavami se navíc může začít nanovo. Od roku 2021 se totiž činnost agentury rozšíří a z Prahy budou řízeny všechny kosmické aktivity EU. K těm kromě Galilea a programu pro zpřesnění signálu GPS EGNOS patří také Copernicus, systém pro pozorování zemského povrchu pro nejrůznější účely či GovSatcom, nově připravovaný satelitní systém pro komunikaci mezi vládami.
Je to velký úspěch, který slibuje obrovské ekonomické přínosy a nesčetné příležitosti pro tuzemské podniky. Za agenturou se už dnes stěhují významné technologické firmy, které chtějí v jejím sousedství zakládat své kanceláře a pobočky. České společnosti, včetně malých a středních, se proto mohou chopit šance a zapojit se do společných projektů, či se nabídnout jako subdodavatelé. Ideálním nástrojem je program Horizon 2020 (nově Horizon Europe), který mimo jiné nabízí finanční prostředky z evropských fondů na výzkum a vývoj v oblasti družicové navigace. Ty se nám, zástupcům unijních institucí, podařilo pro další roky významně navýšit.
Nezapomínejme, že Galileo je evropský globální satelitní systém, který má vysoké ambice. Díky celkem třem desítkám satelitů ve vesmíru chce být při určování polohy přesnější než americký konkurent GPS. Agentura uvádí, že koncem loňského roku využívalo službu už více než 400 milionů lidí po celém světě. Jen v případě České republiky šlo o 700 tisíc lidí.
S Galileem se setkáváme hlavně v našich chytrých telefonech nebo v jiných přístrojích, které využívají služby založené na určení vlastní polohy. Příkladem mohou být navigace do automobilů. Na Galileo spoléhají také tramvaje, vlaky a autobusy, které potřebují pracovat s přesnými údaji o čase. Od roku 2020 bude v systému elektronického mýtného na českých dálnicích a stále častěji se bude využívat i v zemědělství.