Lidé se do obchodů vracejí pomalu

„Po uplynulém dynamicky se vyvíjejícím roce 2020, kdy se spotřeba do velké míry přesouvala do našich domácností, došlo v úvodu roku 2021 k jisté stabilizaci. I nadále však zůstává domácí konzumace zboží a služeb na zvýšené úrovni,“ nastínil Ladislav Csengeri, Consumer Panel & Services Director CZ&SK ze společnosti GfK.

Nejvíce se průměrná útrata za nákup zvýšila u domácností, jejichž členové se cítí být v krizi ohroženi. Jednou z možných interpretací je vytváření rezerv pro případ výpadků příjmů při ztrátě zaměstnání. U této skupiny nákupní košík narostl o více než jednu pětinu. Počet těchto domácností stoupl vloni na 11 % a zůstal porovnatelný také v úvodu letošního roku (10 %).

Pod vlivem epidemie se nákupní chování vyvíjelo atypicky a kopírovalo jednotlivé pandemické vlny a související omezení, jež platila v daných měsících. Je však zřetelné, že kupující se v průběhu roku poměrně rychle adaptovali na měnící se podmínky a přizpůsobili tomu i svou úroveň spotřeby. Některé déle přetrvávající trendy, jako snižování četnosti nákupů a zvyšování průměrné útraty na nákup, vloni výrazně akcelerovaly a zejména nákupní frekvence zaznamenala výrazný propad. To souviselo rovněž s různými obavami a se všeobecnou změnou přístupu k nakupování.

„Více než rok trvající omezení obchodu přineslo změny. Tak jako byl náběh on-line prodejů na jaře loňského roku pozvolný, letos se e-shopy staly součástí života většiny z nás, a to i včetně konzervativnějších zákazníků. Ne všichni se ovšem do kamenných prodejen vrátili. Nejvíce se tato skutečnost projevila u zboží, které člověk nepotřebuje vidět nebo si ho vyzkoušet. Navzdory postupnému rozvolňování a zlepšování situace, a to i díky vyšší míře proočkovanosti populace, trend méně častých nákupů pokračuje,“ sdělil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Měnící se potřeby odráží i struktura nákupního košíku. V uplynulém roce byly nejrychleji rostoucími kategoriemi v nákupech domácností základní potraviny, mražené výrobky, maso a masné výrobky, stejně jako různé polotovary a pomocníci při pečení a vaření. S výjimkou pečiva a pekárenských výrobků rostly všechny makro kategorie ve spotřebě domácností také z pohledu objemu. V první třetině roku 2021 nadále posílily alkoholické nápoje, teplé nápoje a opět polotovary a mražené potraviny.

Po stabilní situaci v roce 2020 se podíl akčních nákupů dostal nad úroveň 48 % včetně čerstvých potravin a všech nákupních míst. Privátní značky maloobchodních řetězců nadále získávají vyšší podíl na výdajích za rychloobrátkové zboží. Aktuálně již představují čtvrtinu hodnoty trhu.

„Koronavirový stav se podepsal rovněž na změnách, které vidíme u faktorů ovlivňujících výběr nákupního místa. Ještě větší roli hraje umístění prodejny a její celková dobrá dostupnost, což spolu s férově nastavenými cenami představuje klíčový faktor, který zákazníci zohledňují. Pandemie přinesla také zvýšené nároky zákazníků na hygienu a opatření k ochraně zdraví. Kupující se snaží omezit nákupy na nezbytně nutné, vyhýbat se nejvíce exponovaným časům a dnům v týdnu tak, aby minimalizovali kontakt s ostatními nakupujícími. Mezi TOP 10 kritérií výběru nákupního místa se pak v roce 2021 dostala dostupnost bezkontaktních plateb,“ konstatoval Csengeri.

Svoji pozici posilují diskonty a stírají rozdíl oproti největším hypermarketům, jež v období prvního čtvrtletí letošního roku ztratily. Pozitivní vývoj je znatelný také u supermarketů, zatímco malé obchody naopak zaostávají. Obliba přetrvává rovněž u on-line nákupů rychloobrátkového zboží, což výrazněji podpořila právě loňská pandemie.

„V souvislosti s retailem bude důležité, jak zákazníci naloží se zhruba 330 miliardami korun úspor, které nashromáždili během koronavirového období. Vyplývá to z bankovních analýz, přičemž jde o peníze, které Češi neutratili z důvodu uzavření obchodů a obav z budoucnosti. Nyní bude klíčové, nakolik budou lidé chtít začít více utrácet, nebo zda naopak převládnou chmury z nastávajících časů a většina těchto peněz zůstane ležet na účtech. Zásadní jsou proto kroky vlády k nastavení předvídatelného a stabilního prostředí,“ uvedl T. Prouza a dodal: „Vedle ekonomických souvislostí musíme myslet i na další důležité faktory, jako je například zdravé stravování. Koronavirové období přispělo k nárůstu obezity u obyvatel. S tím pak souvisí i téma trvalé udržitelnosti výroby potravin nebo systém označování potravin, jakým je Nutri-Score, který poskytuje spotřebitelům přehledné údaje o výživové hodnotě výrobků.“