Válka dusí plné tři čtvrtiny české výroby

Válka na Ukrajině se negativně dotkne až 72 % dotázaných podniků. Pouze 9 % společností se domnívá, že na ně tato situace nebude mít žádný vliv. Nejvíce zasažený bude zřejmě automobilový průmysl a obecně menší podniky. „Stejně jako v době pandemie se i nyní zpomaluje automobilová výroba, a to zejména z důvodu nedostatku komponentů a čipů. Svou roli hrají také logistické komplikace a energetická náročnost výroby,” vysvětluje Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal. Kromě automobilového průmyslu se pak negativních důsledků obává také strojírenství a průmyslová výroba. Podle OSN vyvolala ruská invaze na Ukrajinu největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle UNHCR uprchlo z Ukrajiny již přes 3,5 milionu lidí. Ti míří zejména do Polska, Moldavska, Rumunska, Maďarska, na Slovensko, ale také do Česka nebo Německa. Dle posledních statistik je u nás kolem 300 000 ukrajinských běženců, nejvíce pak v Praze, kde jejich počet dosahuje přibližně 53 tisíc.

Pracovní místa pro ukrajinské uprchlíky plánuje nabídnout 68 % dotázaných podniků, dalších 14 % se zatím rozmýšlí. Většinou se bude jednat o jednotky či maximálně desítky pracovních míst na jednoho zaměstnavatele. Častěji půjde o větší zaměstnavatele z oblasti výroby a strojírenství. „Tyto obory nabízí práci vhodnou zejména pro muže. Mezi uprchlíky je však přes 80 % žen a právě těm se nyní snaží podniky pomoci a postupně modifikují své procesy tak, aby i je mohly zapojit,” říká Gabriela Hrbáčková. Nejčastěji firmy plánují uprchlíkům nabídnout nekvalifikované pozice, dvě třetiny však uvažují i o nabídce kvalifikovaných pozic. „Je dobře, že firmy začínají zvažovat zaměstnávání cizinců i na kvalifikované pozice. Z našich zkušeností víme, že řada z nich opravdu má potřebnou kvalifikací a splňuje všechna kritéria. A v podnicích jsou s těmito lidmi obvykle nadmíru spokojení,“ dodává Gabriela Hrbáčková.

Až 64 % společností by uvítalo při zaměstnávání lidí z Ukrajiny pomoc, a to zejména v oblasti překladů, ubytování, vyřízení dokumentů nebo zajištění škol a školek pro jejich děti. „Součástí našich služeb není jen přidělení daného zaměstnance do firmy, ale i pomoc se všemi výše zmíněnými potřebami jak zaměstnavatelů, tak i samotných zahraničních pracovníků, tedy i ukrajinských uprchlíků,“ zdůrazňuje Gabriela Hrbáčková. Podniky, které neplánují zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny, a těch je téměř pětina, nejčastěji říkají, že nemají pracovní místa pro ženy. Jazykové bariéry se pak obává přibližně čtvrtina firem zapojených do průzkumu. „Jazykové bariéry se obávají zejména firmy, které dosud se zaměstnáváním cizinců zkušenosti nemají, v praxi pak ale obvykle zjistí, že koordinátoři dokáží vyřešit vše, co je potřeba,“ uvádí Gabriela Hrbáčková. Případné kulturní rozdíly pro zaměstnavatele podstatné nejsou.

Mezi personalisty převládá názor, že ukrajinští uprchlíci pomohou firmám zaplnit pozice, které se jim nedařilo dlouhodobě obsadit. Myslí si to až 57 % dotázaných respondentů. Neočekávají ale, že tito pracovníci budou ochotní pracovat za nižší mzdy, díky čemuž by mohly klesnout i mzdy v České republice. „Všechny legální agentury musí ze zákona dodržovat srovnatelné podmínky a agenturní i kmenoví zaměstnanci tedy musí za svou práci obdržet srovnatelnou mzdu i benefity. V případě zaměstnání přes agenturu tedy nehrozí, že by se v České republice mzdová úroveň nějak pohnula,“ zdůrazňuje Gabriela Hrbáčková s tím, že tito pracovníci Čechům nijak nekonkurují a neberou jim práci, jak se domnívají 4 % dotazovaných. Na trhu je dlouhodobě nedostatek kandidátů a počet volných pracovních míst je výrazně převyšuje.