Vývoj ve Francii negativně ovlivnil trhy

Případný úspěch Národního sdružení by přinesl výraznou změnu ve směřování Francie. Obecně francouzská krajní pravice hovoří například o potřebě zavést přednostní právo pro francouzské společnosti ve veřejných zakázkách nebo o vystoupení z vnitřního trhu EU s elektřinou. Jedná se ve velké míře o kroky, které by narušily vnitřní trh Evropské unie. To by beze sporu mohlo mít dopad i na malé otevřené ekonomiky v Evropské unii, jako je Česko, jejichž prosperita kriticky závisí na konkurenceschopnosti Evropy a funkčnosti vnitřního trhu.

Národní sdružení Marine Le Penové získává své voliče i díky slibům případné realizace daňových škrtů. Tyto populistické kroky by mohly navýšit deficity veřejných financí Francie o 1–2 % HDP, tedy zhruba na 7 % HDP. Přitom již státní dluh z roku 2023, konkrétně 111 % k HDP, řadil Francii na třetí místo nejzadluženější země Evropské unie. Tedy hned po Řecku a Itálii. Státní výdaje by tak pod vedením Národního sdružení stále více přesahovaly příjmy státní kasy. A to navzdory bodu jeho volebního programu prosadit mimořádnou daň – například v rámci energetického sektoru.

Vyhlídky nárůstu dluhu pochopitelně ovlivnily i vývoj francouzských státních dluhopisů, které rychle vzrostly na výnosech. Konkrétně dluhopisy s pětiletou a roční splatností dosahují téměř 3,1 %, respektive 3,5 % výnosu do splatnosti. Riziková prémie u francouzských vládních dluhopisů se vyšplhala na nejvyšší hodnoty od roku 2017.

Právě silný výprodej vedl část analytiků k názoru, že by ECB mohla intervenovat a začít nakupovat francouzské státní dluhopisy. Přitom ještě nedávno musely státní dluhopisy čelit situaci, kdy mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s zhoršila rating Francie ze známky AA na AA–, tedy na úroveň dluhopisů České republiky.

Pokud se podíváme vývoj za celý červen dluhopisům však pomohlo snižování evropských sazeb Evropskou centrální bankou v polovině června. Konzervativní investoři preferující eurové investice, kteří drží fondy zaměřené na státní dluhopisy v eurozóně, se tak tento měsíc udrželi v kladné výkonnosti.

Mnohem větším kolísáním si prošly francouzské akcie, které za červen odepsaly v eurovém vyjádření téměř 5,5 %. Při přepočtu na českou korunu je ztráta pouhých 3,5 % kvůli oslabení naší měny vůči euru.

Francouzské akcie pak stáhly celý evropský akciový index, protože Francie má v indexu MSCI Europe zhruba 18 %. Ale ani další těžké váhy indexu jako Velké Británie či Německo index uplynulý měsíc nepodržely. V červnu jsme tak byli svědky zaostání evropských akcií jak proti americkým akciím, tak proti rozvíjejícím se trhům. Jediným evropským zeleným ostrůvkem slušné výkonnosti byly akcie střední Evropy.

Že se trhy umějí naladit na optimistickou náladu při menší známce naděje, ukázala pařížská burza hned zkraje týdne. Francouzské akcie dokázaly v pondělí zhodnocovat, když se trhům lehce ulevilo po výsledku prvního kola francouzských voleb. Ty napověděly, že budoucí složení parlamentu nemusí v takové míře umožňovat prosazování extrémních ekonomických programů. Z největších zisků se těšily akciové tituly, které si toho v uplynulém období nejvíc vytrpěly. Největších zisků dosahovaly akcie bank jako BNP Paribas s 3,59 %, Société Générale s 3,10 % a Crédit Agricole s 2,83 %, ale i akcie z jiných sektorů, jako např. Teleperformance s výkonností 4,54 %.