Zvládne nová vláda vyléčit nemocného muže Evropy?

Vítězná CDU/CSU pravděpodobně otevře koaliční jednání s SPD, které mají dohromady těsnou parlamentní většinu (328 hlasů z 650). Nová vláda převezme ekonomiku, která dva roky po sobě poklesla a fakticky stagnuje již pátým rokem. Tradiční průmyslová odvětví

ztrácejí konkurenceschopnost, především kvůli vysokým cenám energií. Automobilový průmysl se potýká se zostřenou konkurencí z Číny v oblasti elektromobility a navíc mu bezprostředně hrozí zvýšení cel ze strany USA.

Pro budoucí směřování německé ekonomiky bude zásadní postoj nové vlády k ústavně zakotvené dluhové brzdě. Ta výrazně omezuje manévrovací prostor vlády v hospodářské politice. Její revize je ale v tuto chvíli spíše nepravděpodobná, neboť strany establishmentu (CDU/CSU, SPD a Zelení) nedisponují dvoutřetinovou ústavní většinou. Německá ekonomika přitom vyšší veřejné investice potřebuje kvůli dlouhodobé podinvestovanosti dopravní a digitální infrastruktury. Ty si – na rozdíl od ostatních velkých ekonomik eurozóna – může díky relativně nízkému veřejnému zadlužení bez větších problémů dovolit.

Ve hře je i scénář vyšších investic bez revize dluhové brzdy skrze mimorozpočtové fondy. Vzhledem k vyostřené geopolitické situaci a probíhající erozi evropské bezpečnostní architektury, jsou vyšší investice do obrany de facto nutností. I v tomto případě však panuje vysoká míra nejistoty ohledně implementace, neboť AFD a Levice, které jsou proti navyšování výdajů na obranu, disponují blokační 1/3 menšinou.

CDU/CSU zároveň před volbami slibovala pokles korporátní daně a snížení byrokratické zátěže pro podniky, zatímco SPD chtěla prosadit vyšší investice do infrastruktury. I pokud se ale nové německé vládě podaří zvýšit veřejné investice a prosadit reformy na nabídkové straně ekonomiky, pozitivní impuls do ekonomiky doručí nejdříve v roce 2026. A to ještě za předpokladu, že nedojde k táhlým povolebním vyjednáváním. I proto odhadujeme letošní růst německé ekonomiky o pouhých 0,3 %.