Rozpočet zatím podle plánu, deficity se ale začínají prodražovat
3. 10. 2026
15:55
Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku se schodkem 194,5 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 41...
Ve svém specifickém žargonu hodnotí ECB měnovou politiku už nikoli jako restriktivní, ale „podstatně méně restriktivní“. To je vcelku jasný signál, že se centrální banka velmi přiblížila ukončení cyklu uvolňování měnové politiky. Na druhou stranu, ECB tímto krokem stále nechává ve hře jemné ladění sazeb směrem dolů v situaci, kdy je desinflační proces nadále v běhu. Koneckonců, nedávno revidovaný odhad počítá s neutrální úrokovou sazbou v rozmezí 1,75-2,25 %.
Dle slov šéfky ECB Christine Lagardeové čelí centrální banka extrémní nejistotě na několika úrovních. Ať už jde o ceny energií, celní tarify nebo masivní fiskální stimuly v Německu. Proto je podle Lagardeové ECB nyní ještě více závislá na příchozích datech (data dependent) než kdykoli předtím a směrem k budoucímu nastavení měnové politiky vlastně nezaznělo vůbec nic. Jasný už přitom není ani další směr pohybu úrokových sazeb, což dává tušit, že laťka pro pauzu, případně i samotný konec cyklu uvolňování měnové politiky pravděpodobně nevisí úplně vysoko.
Pro rozhodování ECB bude zásadní, jak se v následujících týdnech vyvine situace na dvou frontách – obchodní války a německá fiskální politika. Pokud dojde ke zvýšení amerických cel vůči Evropě, je pravděpodobné, že centrální banka tento negativní šok do růstu vyváží dalším poklesem sazeb v polovině dubna. Schválení německé fiskální bazuky na druhou stranu viditelně zlepšuje růstové vyhlídky, což znamená, že ECB nakonec nemusí jít se sazbami až tak razantně dolů.
To přeloženo do našeho základního scénáře znamená, že nově počítáme už jen s jedním snížením sazeb o 25 bazických bodů a terminální sazbou ECB na úrovni 2,25 %.
