ČNB ponechá v tomto týdnu sazby beze změny

Ve prospěch pauzy hovoří většina příchozích makro čísel od posledního zasedání. V první řadě jde o lehce vyšší lednovou i únorovou inflaci, resp. setrvačné tlaky ve službách (stravování a ubytování, ale také imputované nájemné) a rozkolísaný vývoj cen potravin, který může zvyšovat vnímanou inflaci mezi spotřebiteli. Proinflačním překvapením byla i rychlejší mzdová dynamika na konci minulého roku, stejně jako revize růstu HDP směrem nahoru. Kurz koruny je sice oproti zimní prognóze mírně silnější, v diskuzi bankovní rady by ale neměl hrát zásadnější roli.

Důvodem k opatrnému přístupu k měnové politice jsou také narůstající rizika a nejistoty spojené s vývojem v zahraničí. Jde zejména o vyostřenou geopolitickou situaci, hrozící celní tarify ze strany Trumpovy administrativy vůči EU, ale také dopad německé rozpočtové bazuky. V podobném smyslu se ostatně vyjadřovali i dva členové bankovní rady Jakub Seidler a Jan Kubíček, kteří se explicitně vyjádřili ve prospěch stability úrokových sazeb.

Pozornost tak bude směřovat především na doprovodnou komunikaci guvernéra Michla. Ani v tomto ohledu ale nečekáme zásadní změnu rétoriky a mantrou centrální banky zůstane i pro příští měsíce opatrnost, ostatně podobně jako v případě Evropské centrální banky. To dává na pozadí vysoké míry nejistoty smysl, zvláště když se již úrokové sazby nacházejí velmi blízko „doletové zóny“, neboli neutrální úrovně, kterou odhadujeme v blízkosti 3,50 %.

Prostor pro nižší úrokové sazby v tuzemsku už proto není významný. Máme však za to, že ČNB ještě neřekla poslední slovo a k jednomu standardnímu poklesu sazeb o 25 bazických bodů dojde na květnovém zasedání, kdy bude k dispozici nová makroekonomická prognóza. Ve hře zůstává i následné jemné ladění k úrovni 3,25 %, za předpokladu, že by cenové tlaky ustupovaly rychleji a/nebo oživení růstu by bylo pomalejší oproti předpokladům.