Trumpův odklad cel toho příliš nemění. Trhy znovu krvácejí

Začněme připomenutím, jaká cla nyní Amerika uplatňuje vůči zbytku světa. V první řadě jde o plošná 10% cla, s výjimkou 25 % na Mexiko a Kanadu. Ta jsou doplněny 25 % na dovoz automobilů, oceli a hliníku. Vůči Číně pak USA aktuálně uplatňuje clo ve výši 145 %, poté co včera americká administrativa upřesnila, že prvotní údaj 125 % byl mylný. To jinými slovy znamená, že průměrná výše amerických cel se pohybuje okolo 19 % (před Trumpem činila zhruba 2,5 %). Jde sice o mírnou úlevu z předchozích 23 %, která ale nadále implikuje významně negativní makroekonomické dopady.

Trhy se nyní obávají zejména eskalace na americko-čínské frontě obchodních válek. Cla ve výši 145 % jsou natolik prohibitivní, že fakticky zastaví čínské dovozy do USA. Tedy minimálně ty oficiální. Je totiž dost dobře možné, že se čínští výrobci budou snažit část vývozů přesměrovat skrze třetí země v Asii, jež čelí pouze 10% clu. A nabízí se otázka, jak na danou situaci zareaguje americká administrativa – opětovným zvýšením cel na dané prostředníky?

Jak se může obchodní konflikt mezi USA a Čínou dále vyvíjet? Další zvyšování cel ze strany Trumpovy administrativy již postrádá smysl, na tahu tak může být Čína. Ta má k dispozici dvě nukleární tlačítka – razantní devalvaci vlastní měny a masivní výprodeje amerických státních dluhopisů. To, že k těmto krokům zatím nesáhla, svědčí o ochotě vyjednávat, resp. deeskalovat obchodních konflikt s USA.

Je ale možné, že nakonec budou nuceny deeskalovat konflikt samy Spojené státy. Vývoj na americkém dluhopisovém trhu je totiž v zajetí pokračujících výprodejů, historické ztráty si včera připsal i dolar. Právě rostoucí výnosy z amerického dluhu přitom měly být hlavním důvodem, proč Donald Trump přistoupil k odložení platnosti cel. V teorii her tak nyní pozorujeme klasickou hru na kuře, aneb jde o to, kdo cukne jako první. I v dalších dnech proto čekejme nemalé kotrmelce.