Češi stárnou, náklady na zdravotnictví míří k bilionu korun

Téma udržitelnosti organizace a financování českého zdravotnictví se na půdě Hospodářské komory neobjevuje poprvé. Pokračuje dlouhodobá spolupráce s Advance Institute a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) s cílem přinést návrhy, jak efektivněji využívat finanční zdroje v českém zdravotnictví, a to na základě ucelených datových zdrojů a predikce potřeb.

„Stárnutí populace, rostoucí počet chronicky nemocných, rychle se zhoršující demografická struktura i geopolitická situace vytvářejí velký tlak na kapacity zdravotních a sociálních služeb i veřejné finance. České zdravotnictví není v současné podobě udržitelné, a proto potřebujeme zásadně změnit přístup k sektoru, kam jen z veřejného zdravotního pojištění směřuje přes půl bilionu korun. A ani to už nestačí,“ vysvětluje Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory.

Podle Ladislava Duška, ředitele ÚZIS, se v příštích letech počet chronicky nemocných zvýší o desítky procent. To si vyžádá zásadní strukturální změny v rozložení kapacit zdravotních i sociálních služeb. „V desetiletém horizontu očekáváme nárůst počtu diabetiků o 20 % a o desítky procent se zvýší výskyt kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. Do roku 2050 očekáváme zdvojnásobení počtu seniorů nad 85 let, což dramaticky zvýší nároky na dlouhodobou péči. Pokud se nic nezmění, mohou náklady veřejného zdravotního pojištění do roku 2040 při konzervativní predikci přesáhnout až 1033 miliard Kč,“ varuje Dušek.

Hospodářská komora spolu s Advance Institute a ÚZIS představila návrh, jak zásadně zlepšit každoroční složitá a únavná jednání o úhradách mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb. „Jsem velmi rád, že Hospodářská komora téma neudržitelnosti současného nastavení zdravotnického systému dlouhodobě zvedá, a přišla i s touto iniciativou. Díky Národnímu zdravotnickému informačnímu systému máme nyní k dispozici celkem 36 datových sad o inovativních technologiích, struktuře pojištěnců, nákladovém vývoji jednotlivých segmentů péče apod., které významně přispějí k transparentními průběhu dohodovacího řízení,“ věří Dušek.

Více než 70 % příjmů veřejného zdravotního pojištění tvoří odvody zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců. „Chceme, aby se tyto prostředky využívaly maximálně efektivně. Voláme po větší transparentnosti, důsledném hodnocení nových intervencí na vstupu do úhrad a měření výsledků, které za tyto finance zdravotnický systém dodává. A jsme připraveni se podílet na jejich správě v rámci zdravotních pojišťoven,“ vysvětluje Prouza. Podle něj by pro zaměstnavatele bylo absolutně nepřijatelné, aby se problémy českého zdravotnictví řešily dalším navyšováním už tak vysokých odvodů.

Podle Aleše Roda z Národní ekonomické rady vlády (NERV), který na setkání představil koncept financování českého zdravotnictví, je třeba prioritizovat investice do oblastí s největší přidanou hodnotou pro společnost. „To se týká inovací v medicíně, moderních technologií a především prevence,“ tvrdí Rod.

Podle něj je zlepšení zdravotního stavu z více než dvou třetin proveditelné právě v oblasti prevence. Zbytek připadá na zvýšení dostupnosti léčby. „Prevence má pozitivní návratnost investic. Může výrazně snížit náklady na léčbu chronických onemocnění, a to zejména u nejvyšších nákladových položek systému, jako jsou kardiovaskulární onemocnění. U nich známe rizikové faktory i to, jak účinnou prevencí rizika snižovat,“ vysvětluje Rod. I proto NERV doporučuje významně posílit spolupráci zdravotních pojišťoven se zaměstnavateli na zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců, a také převést nemocenské pojištění právě na zdravotní pojišťovny.

Dalším krokem je lepší využití existujících finančních prostředků a času zdravotníků. „Klíčem je podpora přesunu péče z pobytové do jednodenní, stacionární, ambulantní a domácí formy, restrukturalizace nemocnic, digitalizace a lepší využití dat,“ doplňuje Pavel Hroboň.

Zaměstnavatelé si uvědomují, že zdraví má přímý vliv na podnikatelské prostředí, ekonomickou prosperitu a stabilitu země i regionu. „Stárnutí populace povede k tomu, že do systému bude přispívat stále méně lidí, zatímco náklady budou růst. Pokud nezměníme způsob organizace péče a financování, ohrozíme nejen dostupnost zdravotních služeb, ale i ekonomickou prosperitu země a její bezpečnost,“ varuje Pavel Hroboň z Advance Institute.

Hospodářská komora proto oceňuje, že stát zpřístupnil tolik informací, včetně vazby na oblast sociálních služeb, a vyzývá k přehodnocení pohledu na výdaje ve zdravotnictví. „Zdraví člověka musíme začít vnímat v celé šíři jeho života a výdaje na něj jako investici s ekonomickými dopady pro celou společnost, nikoliv pouze jako izolovanou výdajovou položku veřejného zdravotního pojištění. Zdraví má dopad na produktivitu práce i sociální výdaje,“ je přesvědčená Eva Karásková, předsedkyně Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory.

Investice do zdraví snižují náklady na sociální péči, invalidní důchody a další veřejné výdaje spojené s nemocemi a zdravotními komplikacemi. „Zdravá populace přispívá do státního rozpočtu a také k sociální stabilitě. Zlepšuje celkovou kvalitu života ve společnosti,“ doplňuje Karásková.

Setkání vyvrcholilo diskusí politických stran o hlavních výzvách systému v kontextu podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Hospodářská komora apelovala na politiky, aby zařadili reformu zdravotnictví mezi hlavní priority svých programů. Zároveň jim předala svá doporučení, co by se v programech mělo objevit. Mezi nimi jsou návrhy na přijetí dlouhodobé koncepce zdravotnictví a jeho financování reflektující demografické změny, omezení politického vlivu na rozdělování prostředků veřejného zdravotního pojištění, větší motivaci zaměstnavatelů k podpoře prevence a zdravého životního stylu zaměstnanců, rozšíření možností dobrovolného připojištění služeb a jiného plnění nehrazeného z veřejného zdravotního pojištění nebo dokončení reformy pracovně-lékařských služeb.

„Bez zásadních změn nebude možné současnou úroveň dostupnosti a kvality zdravotní péče zachovat i pro budoucí generace. Musíme tedy najít společnou řeč, aby se podařilo potřebné změny dobře připravit a schválit,“ uzavírá Prouza s tím, že Komora je připravena být při hledání řešení aktivním partnerem a představí konkrétní návrhy.