ECB čelí extrémní nejistotě, sazby přesto půjdou dolů

Ve prospěch dalšího snížení úrokových sazeb hovoří příchozí makro data, ať již jde o slabší inflaci nebo mzdovou dynamiku, které signalizují pokračující desinflační vývoj. Ten v posledních týdnech zesiluje i vývoj na trzích – jak významné posílení eura, které zlevňuje dovozy, tak nižší ceny energií (ropa a plyn) na komoditních burzách. Zejména ceny pohonných hmot se ve spotřebitelské inflaci projeví relativně rychle, u plynu bude průsak pomalejší.

Desinflačním směrem může dle našeho názoru působit i Trumpův celní šok, a to primárně prostřednictvím nižšího tempa hospodářského růstu. Aktuálně platí vůči EU dočasné 10% clo na dovoz zboží do USA, společně s 25 % na automobily, hliník a ocel. To dle nás ukrojí z letošního růstu eurozóny nižší desetiny procentního bodu. Sekundárně ale může na inflaci v eurozóně zapůsobit i eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou, kde kvůli vysokým clům obchod efektivně zamrznul. Pokud Čína přesměruje své vývozy za dumpingové ceny na evropský trh, u cen zboží nehrozí pouhá desinflace, ale rovnou deflace.

Proinflačním směrem mohou působit případná odvetná celní opatření Evropy, podobně jako možné narušení dodavatelských řetězců. Myslíme si však, že v Radě guvernérů prozatím převáží spíše desinflační pohled na věc, a tedy potřeba redukce úrokových sazeb, třebaže vývoj zůstává fluidní a vše se ještě může měnit za pochodu.

Jakou dnes očekáváme doprovodnou komunikaci? ECB pravděpodobně zdůrazní, že už je se sazbami blízko neutrálu, ale další pokles sazeb nechá na stole. Žádný konkrétní forward guidance ve světle extrémní nejistoty nepřijde, nevylučujeme však možné holubičí překvapení v rétorice šéfky ECB Christine Lagarde. Z našeho pohledu nebude mít centrální banka ani po dnešku hotovo a počítáme s ještě minimálně jedním snížením sazeb na 2,0 %. Tržní sázky jsou nastaveny o něco agresivněji, když kalkulují s poklesem depozitní sazby až na 1,75 %.