Heřmanická halda ovlivňuje ovzduší v Ostravě minimálně

Pravidelná čtvrtletní 24hodinová měření imisí jsou prováděna na třech stanovištích, v nejbližší zástavbě městské části Heřmanice i přímo na odvalu, v topných i netopných obdobích roku. Nejnovější data pak poskytuje také kontinuální 12měsíční monitoring (od května 2024 do dubna 2025), který probíhá na dalších dvou lokalitách: ve Vrbici (městské části města Bohumín) a v Muglinově (ul. Kanczuckého), v nejbližších obydlených zástavbách na návětrné a závětrné straně haldy. Tady byly v květnu 2024 umístěny imisní měřicí vozy Zdravotního ústavu v Ostravě, které nepřetržitě sbírají data o místní imisní situaci referenčními metodami, které jsou používané rovněž na všech měřicích stanicích Státní Sítě Imisního Monitoringu (dále SSIM) v České republice.

Roční naměřené hodnoty byly jednak porovnávány s platnými imisními limity a zároveň souběžně byla tato data porovnávána také s výsledky dosaženými na ostravských měřicích stanicích, které jsou provozovány v Radvanicích, Mariánských Horách a Hrušově. Sledují se koncentrace polétavého prachu velikosti PM10, PM2,5, oxidy dusíku (NO/NO2/NOx), oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), těkavých organických látek (TOL) (hlavního zástupce benzenu) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) včetně benzo[a]pyrenu (BaP).

Výsledky ročního monitoringu: roční průměrné hodnoty většiny plynných škodlivin a prachu pod limity, benzo[a]pyren srovnatelný nebo nižší než v jiných částech Ostravy.

Průměrná koncentrace polétavého prachu velikosti PM10 za sledované 12měsíční období činila ve Vrbici 24 μg/m³ a v Muglinově 26 μg/m³ (roční imisní limit je 40 μg/m³), přičemž denní limit polétavého prachu PM10 (50 μg/m³) byl překročen ve 20 dnech ve Vrbici a 27 dnech v Muglinově (povolený limit je maximálně 35 dnů za rok). Průměrné hodnoty PM2,5 byly 18 μg/m³ ve Vrbici a 20 μg/m³ v Muglinově (roční imisní limit je 20 μg/m³). Hodnoty průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého i oxidu siřičitého zůstávaly na sledovaných lokalitách po celé období hluboko pod legislativními imisními limity, stejně jako hodnoty koncentrací benzenu. Výše uvedená tvrzení dokládají grafy,

Data kontinuálního ročního imisního monitoringu mimo jiné potvrzují, že halda není momentálně významným zdrojem znečištění ani v případě PAU. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem je plošným dlouhodobým problémem nejenom průmyslové Ostravy, a i když se situace v posledních letech zlepšuje, stále dochází k překračování ročního imisního limitu (1 ng/m3). Ke zvýšeným hodnotám benzo[a]pyrenu dochází především v topné sezoně. Naměřené hodnoty benzo[a]pyrenu jak na haldě, tak v jejím okolí a ve zbytku Ostravy jsou si jednotkově velmi podobné, což dokládá následující graf:

„Výsledky ročního monitoringu sice ukazují, že v těsné blízkosti heřmanické haldy dochází k překročení imisních limitů, ale roční průměrná hodnota je srovnatelná i s jinými naměřenými hodnotami v rámci Ostravy. Aktuálně kvalitu ovzduší v okolí haldy nejvíce ovlivňuje především termická aktivita v samotném tělese haldy a také lokální topeniště v okolí,“ uvedla k výsledkům měření Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě.

Dalším vedlejším efektem termických procesů na haldě je charakteristický zápach, na který si někteří obyvatelé stěžují. Tím, že nedochází k překračování zákonných imisních limitů u většiny škodlivin nebo jsou naměřené hodnoty nízké dokazuje, že zápach sice může být nepříjemný, ale není automatickým ukazatelem zdravotního rizika či mimořádného znečištění.

„Dlouhodobá a podrobná měření jasně potvrzují, že heřmanická halda se na znečištění ovzduší Ostravy podílí jen minimálně. V ochraně zdraví obyvatel zůstáváme důslední a transparentní. A proto mezirezortní pracovní skupina doporučila sanační metodu – stavbu sarkofágu – jako nejvhodnější. A to především z důvodu minimálního vlivu na životní prostředí. U této metody se totiž nepočítá s velkým přesunem materiálu a intenzivním zásahem do hořící části, což by v opačném případě mohlo vést ke zvýšení koncentrací polétavého prachu a jiných škodlivin, které vznikají jako produkt hoření,“ zdůrazňuje ředitel státního podniku DIAMO, Ludvík Kašpar.

Veřejnost má průběžně k dispozici nejen výsledky měření, ale i aktuální informace o postupu sanace na specializovaném webu: halda.diamo.cz.