Rozpočet zatím podle plánu, deficity se ale začínají prodražovat
3. 10. 2026
15:55
Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku se schodkem 194,5 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 41...
V klíčových zemích eurozóny průmyslová výroba viditelně klesla. Nechvalným premiantem je Německo, kde činil propad silných 5,2 %, částečně ale z důvodu posunu termínu letních odstávek. V Itálii pak došlo k 2,4% poklesu. Se záporným znaménkem zakončili měsíc také výrobci ve Francie a Španělsku. Tvrdá data tak prozatím nesignalizují žádné viditelné oživení – na vině je nadále slabá poptávka po průmyslovém zboží a vyčerpání efektu předzásobení vývozu do Spojených států ze startu letošního roku.
Zdroj: ČSOB
Mizerná čísla z Německa znamenají, že od vrcholu z roku 2017 propadla průmyslová produkce o více než 18 % (!). Nejde se tak příliš divit pasti ne-růstu, do které se největší evropská ekonomika dostala, když již šestým rokem v řadě stagnuje. A z obdivované růstové mašiny se stal (opětovně) nemocný muž Evropy. To by se mělo alespoň částečně změnit v příštím roce díky fiskálnímu balíčku nové vlády a masivním investicím do infrastruktury a obrany. Bude to stačit? Na cyklické oživení pravděpodobně ano, ale řešení hlubokých strukturálních problémů v čele s drahými energiemi, technologickým zaostáváním nebo ostrou čínskou konkurencí v automotivu je spíše během na dlouhou trať s nejistými výsledky.
S ohledem na růst HDP v eurozóně je slabý srpnový průmysl důvodem k větší opatrnosti. Pokud došlo v září k alespoň částečné korekci výroby, náš nowcast indikuje pro třetí čtvrtletí růst ekonomiky na úrovni černé nuly, konkrétně 0,1 % mezikvartálně. To rozhodně není žádná hitparáda a pro ECB spíše argument, proč ještě zcela neodpískat debatu o jemném ladění sazeb směrem dolů, byť se tento krok nyní zdá relativně málo pravděpodobný. Trhy i my máme za to, že úrokové sazby v eurozóně zůstanou po delší dobu zaparkovány na 2 %.
