Od ledna startuje povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijko

Příspěvek bude činit 4 % z hrubé mzdy za každý měsíc, kdy zaměstnanec odpracuje minimálně tři rizikové směny, a putuje na doplňkové penzijní spoření (DPS) nebo „staré“ penzijní připojištění. Informační povinnost, zda pracovní pozice zájemce o příspěvek spadá do 3. kategorie, má zaměstnavatel. Nárok uplatníte písemným oznámením s údaji o penzijní společnosti. Příspěvek je osvobozen od daně i odvodů do limitu 50 000 Kč ročně.

Zákon má pomoci lidem využít předdůchod, který umožňuje odejít z práce až o pět let dříve, aniž by se snížila výše státního důchodu. Předdůchod je soukromý nástroj v rámci DPS, ale vyžaduje dostatečné naspořené prostředky. Stát za vás platí zdravotní pojištění, nikoliv sociální. „Předdůchod dokáže pomoci překlenout náročné roky před řádnou penzí bez trvalého krácení důchodu. Spojte příspěvek zaměstnavatele s vlastními vklady a využijte možnost rozložit investice do více produktů. Tak si zajistíte vyšší jistotu a flexibilitu,“ říká Vojtěch Šmajer, produktový analytik OVB.

Práce ve 3. kategorii zahrnují profese s dlouhodobou zátěží teplem, chladem, vibracemi nebo výraznou fyzickou námahou – typicky svářeči, kováři, hutníci, lakýrníci, pracovníci v mrazírnách, stavební a lesní dělníci, ale také práce vykonávané výhradně v noční době jako recepční, hlídači či pekaři.

„Pokud budeme pracovat s průměrným zaměstnancem ve věku 40 let, který spadá do 3. rizikové skupiny (například svářeč pracující na noční směny), současný průměrný příspěvek zaměstnavatele na DPS je 1 207 Kč měsíčně, od 1. 1. 2026 bude tento zaměstnanec dostávat o 560 Kč měsíčně v příspěvku zaměstnavatele navíc (4 % z mediánové mzdy svářečů 44 183 Kč hrubého). Pokud má zaměstnanec naspořený průměrný zůstatek na DPS ve výši 135 000 Kč a sám si bude přispívat 1 700 Kč měsíčně, při zhodnocení 7 % ročně budou mít jeho penzijní úspory v 65 letech hodnotu o 460 000 Kč vyšší (3,72 mil. vs. 3,26 mil. Kč). Tento rozdíl pak znamená o 2 856 Kč měsíčně vyšší rentu v penzi,“ uvádí Vojtěch Šmajer, jak by to v praxi mohlo vypadat.

Podle průzkumu OVB by do penze chtělo jít 60 % Čechů napříč generacemi nejpozději v šedesáti letech. Nízkopříjmové k tomu motivují zdravotní obtíže, únava a vyčerpání, vysokopříjmové touha užít si důchod. Téměř každý čtvrtý respondent (22 %) si nedokáže představit, že bude schopen pracovat déle než do 60 let. „Se stále prodlužující se délkou života a zvyšujícím se věkem odchodu do důchodu nás čeká 30 a více let v penzi. Souhrnná data ukazují dostatečné zdroje k financování důstojných penzí, ale chybí koncept a jasná strategie na individuální úrovni,“ vysvětluje Vojtěch Šmajer. Češi mají na důchod zainvestováno málo peněz a stovky miliard leží na běžných účtech, termínovaných vkladech nebo ve fondech s nízkým zhodnocením.

Podle letošního průzkumu OVB 81 % Čechů označuje státní podporu, daňové úlevy či příspěvek zaměstnavatele za spíše nebo velmi důležité při volbě způsobu spoření. „Přesto si peníze na penzi ukládají na spořicích a běžných účtech, kde je znehodnocuje inflace. Ani penzijní připojištění není ideální. Vložené prostředky se v transformovaných fondech znehodnocují. I proto do třetího pilíře už není možné nově vstoupit,“ říká Richard Beneš, obchodní ředitel OVB Allfinanz. „Pro důstojný důchod je vhodné mít zainvestováno zhruba tolik, kolik odpovídá polovině ceny nového malého bytu ve městě, kde žijete, a co nejdříve maximalizovat příspěvky zaměstnavatele a důsledně využívat daňové úlevy. A začít s tím co nejdříve,“ dodává Richard Beneš.

Ideální je spojit příspěvek zaměstnavatele s vlastními vklady a rozložit investice do více produktů, aby peníze pracovaly co nejefektivněji. Pokud využíváte daňové zvýhodnění, nejen v rámci DIP, ale i u doplňkového penzijního spoření a životního pojištění, je dobré ušetřené peníze vrátit zpět a reinvestovat je. I malé částky mohou v dlouhém horizontu výrazně navýšit konečnou sumu.