Rozpočet zatím podle plánu, deficity se ale začínají prodražovat
3. 10. 2026
15:55
Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku se schodkem 194,5 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 41...
Únorový výsledek maloobchodu je ale ve světle konfliktu na Blízkém východě starým číslem. Daleko důležitější bude sledovat, jak spotřebitelé zareagují na kombinaci vyšší inflace, dražších energií a rostoucí nejistoty – tedy nakolik omezí své výdaje a zvýší míru úspor.
Právě spotřebitelská poptávka měla být letos hlavním motorem růstu ekonomiky, v důsledku konfliktu na Blízkém východě ale hrozí její ochlazení. V ohrožení je nejen pozitivní nálada domácností, ale zejména očekávaný svižný růst reálných příjmů, tedy kombinace rostoucí nominální mzdy a nízké inflace. Březnová inflace podle předběžného odhadu vzrostla z únorových 1,4 % na 1,9 %, primárně zásluhou dražších pohonných hmot. V příštích měsících přitom hrozí její další zvýšení v závislosti na rozsahu a délce trvání konfliktu.
Zdroj: ČSOB
Vyšší ceny energií po delší dobu by zároveň zasáhly i tuzemský průmysl. Pokud by se dále zhoršila situace na trhu práce, promítlo by se to do nižšího tempa růstu nominálních mezd, které jsme před začátkem blízkovýchodního konfliktu odhadovali letos okolo 6 %.
Pro rozsah ekonomických škod bude zásadní vývoj konfliktu v následujících dvou týdnech. Pokud dojde k rychlému zklidnění situace, zprůchodnění Hormuzského průlivu a postupnému poklesu cen energií, šok by stále mohl mít dočasný charakter. Každým dnem bojů a uzavřených námořních tras ale roste riziko déletrvajícího zásahu do ekonomiky.
V takovém případě bychom museli přehodnotit i náš výhled na letošní růst české ekonomiky z aktuálních 2,1 % do pásma 1,0–1,5 %.
