Vláda si otevírá dveře k dluhovému eldorádu

Dodatečné legislativní přílepky obsahují tři hlavní problematické body. Prvním je rozšíření únikových doložek na strategické investice. Investice do výstavby dálnic, železnic, přehrad nebo energetické infrastruktury by se nově vyjímaly z výdajových rámců, čímž by se opticky snížil rozpočtový schodek. O to více by pak vláda mohla navýšit běžné výdaje – třeba důchody, sociální dávky nebo platy. Podle odhadů Centra veřejných financí může jít o částku přesahující 100 miliard korun, přičemž část těchto investic ani nemusí mít strategický, ale spíše regionální význam.

Za druhé jde o zvýšení rozpočtové flexibility v časech „zhoršené bezpečnostní situace“. To je natolik vágní definice, že si pod ní lze představit téměř cokoli (nejsme již náhodou v časech zhoršené bezpečnostní situace?). Tento stav by navíc fakticky schvalovala vláda, resp. Bezpečnostní rada státu, a to bez předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny. Vláda by pak mohla zvýšit výdaje až o 10 %, tedy o více než 240 miliard korun.

Třetím problémem je snaha vlády legalizovat postup, podle něhož se rozpočtová pravidla nebudou vztahovat na opakované předložení rozpočtu Poslanecké sněmovně po jeho vrácení. To se stalo už při letošním rozpočtování, kdy byl schválen schodek v rozporu s rozpočtovými pravidly. V praxi by tak vláda mohla obejít veškerá pravidla a teoreticky prosadit státní rozpočet s jakkoli vysokým schodkem.

V letošním roce vláda plánuje rozpočtový schodek ve výši 310 miliard korun, přičemž vyšší zadlužení je dáno nejen investicemi, ale také růstem běžných výdajů. Právě u této kategorie výdajů podle nás hrozí další podstatný nárůst. Pokud si vláda otevírá prostor pro vyšší zadlužení, činí tak zjevně proto, aby jej mohla využít k financování svých priorit. V příštím roce se tak zcela realisticky můžeme bavit o schodku blížícím se hranici 400 miliard korun – tedy i o překročení hranice 3 % HDP, kterou vláda ve svém programovém prohlášení označila za nepřekročitelnou.

Takto zásadní rozvolnění fiskální disciplíny, která se po covidu už tak citelně zhoršila, by dostalo české veřejné finance na nebezpečnou trajektorii To by jistě nezůstalo bez reakce finančních trhů, které podobný vývoj rády trestají vyššími úrokovými sazbami a dražší dluhovou službou. Ta už letos podle schváleného rozpočtu překročí 110 miliard korun.