Profesní sdružení nabízejí vládě i parlamentu odborníky

V této souvislosti Komora daňových poradců zdůrazňuje, že není proti vlastnímu návrhu zákona, ani nepožadovala žádnou změnu jeho parametrů. To, proti čemu se zásadně ohradila a nadále se ohrazuje, jsou zmíněné přílepky a způsob jejich schválení. Považuje za nepřípustné, aby byl uvedený návrh s popsanými dvěma přílepky předložen v rámci stavu legislativní nouze znovu.

Daňový poradce a vedoucí Sekce správy daní a poplatků Tomáš Hajdušek k tomu uvádí: „Při projednávání v Senátu opakovaně zazněly argumenty, které jsme uváděli v naší tiskové zprávě. V této souvislosti musíme odmítnout vyjádření paní ministryně Maláčové, která zastává názor, že jde pouze o to, převést údaje, které již zaměstnavatelé mají, do elektronické podoby a odeslat. S tím se neztotožňujeme. Jednoznačně jde o novou administrativní povinnost, která zabere čas a náklady a musela by být promítnuta i do informačních systémů zaměstnavatele.“

Místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková doplňuje: „Povinnost oznamovat do 8 dnů nástup a ukončení zaměstnání realizovaného na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti by znamenalo mimo jiné i přepracování pracovních postupů. V praxi je běžnou záležitostí, že jsou tyto dohody předávány ke mzdovému zpracování – často externí účetní – až na konci měsíce, neboť jedinou povinností, v souladu s jejich flexibilitou, je jen odvést srážkovou daň. Administrativní zátěž by se tímto skutečně významně zvýšila.“

Předseda Expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Nekovář komentuje navrhovaný postih: „V průběhu projednávání nebyla vůbec vysvětlena drakonická pokuta za porušení evidence těchto dohod ve výši až 1 mil. Kč. Argument, že jde o maximální hranici, neobstojí. Pokud by došlo k drobnému provinění, mohl by stát argumentovat, že pokuta ve výši 10 % z maxima je v pořádku, ale to by ve svém důsledku znamenalo 100 tis. Kč, což považujeme za neadekvátní.“

Je třeba také odmítnout opakovaný argument o zneužívání dohod o provedení práce či dohod o pracovní činnosti. Zneužít lze obecně cokoliv. Při projednávání v Senátu ani při opětovném projednávání v Poslanecké sněmovně ministryně Maláčová, ani autorka pozměňovacího návrhu poslankyně Gajdůšková, nepředložily žádné údaje o tom, jaká část těchto dohod je podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí zneužívána. „Přitom tyto dohody podléhají pravidelné důkladné  a detailní kontrole ze strany správy sociálního zabezpečení. To znamená, že určitý přehled o  nich stát má již nyní a má také možnost sankcionovat jejich případné zneužívání. Není sebemenší důvod v této věci dále zatěžovat zaměstnavatele,“ doplňuje člen Prezidia Komory daňových poradců a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob Jiří Nesrovnal.

Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná připomíná: „V průběhu projednávání nebylo řádně zdůvodněno, proč je nutné hlásit nová pracovní místa i v situacích, kdy si zaměstnavatel zaměstnance vybere sám a nepotřebuje součinnost Úřadu práce. Jediným argumentem bylo konstatování „Chceme mít přehled.“ Touto argumentací se za chvíli můžeme dostat do situace, kdy pro přehled státu budou muset všichni zaměstnavatelé povinně posílat pracovní smlouvy se všemi jejich dodatky. Považuji za velmi nešťastné, aby vzápětí poté, co obě komory Parlamentu ČR odmítly navrhované změny, snaží se Ministerstvo práce a sociálních věcí předložit Poslanecké sněmovně ke schválení totožný text, a to s oběma přílepky.“

S přílepky – jak jsme již informovali – zásadně nesouhlasila i Hospodářská komora ČR, což potvrzuje i Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza k tomu dodává: „Odmítáme i argument, že uvedené návrhy jsou ve prospěch zaměstnanců. Je tomu přesně naopak. Pokud by vzrostla administrativní zátěž například u dohod o provedení práce, tak zvláště malí zaměstnavatelé by je přestali využívat. Zejména v dnešní složité době by mělo být cílem mít fungující zaměstnavatele, kteří nejsou zavaleni nesmyslnou byrokratickou zátěží a mohou se soustředit na podnikání. Právě to je v zájmu zaměstnanců i státu.“

„To, že předmětný návrh nesouvisí se současnou situací a už vůbec ne s původní materií, potvrzuje i posunutí jeho účinnosti o 6 měsíců. Z projednávání jednoznačně vyplynulo, že jde o návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl načten poslanci, a ministryně Maláčová v přímém přenosu fakticky potvrdila zneužití stavu legislativní nouze,“ uvádí Hajdušek.

Na jeho vyjádření navazuje Nesrovnal: „Z projednávání také vyplynulo, že si Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo vědomo potencionálního nesouhlasu zástupců podnikatelů a odborné veřejnosti s tímto návrhem, a proto de facto zvolilo toto obejití řádného legislativního procesu. Tento postup je nutné zásadním způsobem odmítnout, což platí zvláště v dnešní době. Představitelé státu se neustále diví, proč nejsou dodržována stávající opatření, ale sami zákonná pravidla porušují a v tomto případě zcela flagrantním způsobem zneužívají stav legislativní nouze.“

Představitelé zainteresovaných profesních sdružení pevně věří, že do budoucna tímto způsobem vláda nebude postupovat a podobné zásadní systémové změny budou předem konzultovány s odbornou veřejností, zástupci zaměstnavatelů a podnikatelů a budou zohledněny jejich připomínky. V této věci stejně jako v minulosti státu nabízejí profesní organizace své praktické zkušenosti i odborníky.