Doba koronavirové krize jako příležitost

Oborové spolky jsou příspěvkové organizace, které jsou závislé na členských poplatcích, sponzorských darech a jiných případných zdrojích příjmu. To z nich dělá, v dnešní situaci, subjekty, které jsou takřka na okraji potravního řetězce. Členské firmy – většinou drobní podnikatelé a OSVČ – spotřebovávají, pokud ještě mají, rezervy a maximálně se starají o odbyt a nabídku svých služeb, aby vytvořili hospodářský výsledek, který bude snad unesitelný. Přičemž skutečnost, že je živnostník organizován v nějaké neziskovce, je nyní opravdu na samém okraji jeho zájmu.

Co však ukázala první vlna krize je to, že v úvodním deficitu vládních informací a poměrně složité interpretaci oficiálních zdrojů si právě drobní podnikatelé a živnostníci jako první vzpomněli na to, že je zaštiťuje nějaká oborová neziskovka, ke které mají navíc ze své podstaty nejblíže včetně osobních vazeb.

Co jsem zaznamenal? Členové již po pár hodinách vyhlášení opatření okamžitě volali a ptali se co přesně mají dělat, co se jich týká a co ne, jak to bude s výjimkou a další a další zcela konkrétní dotazy… Potřebovali srozumitelně a jednoduše informovat o tom, co sice slyší v televizi a čtou na internetu, v čem se ale za mák nevyznají. Náš cech je spolek, jehož páteř tvoří zejména OSVČ a drobní podnikatelé. Je třeba si uvědomit, že tito většinoví členové nesou na svých bedrech veškerá existenční břemena své činnosti a bytí. Jejich činnost je každodenní styk se zákazníkem, provozní rutina a 100% nasazení. Pokud má takový typ člověka odložit nástroj z ruky, zvednout hlavu od svého řemesla a pojmout mnohastránkový text z MPO, nedivím se, že z toho není moudrý a má potřebu dovolat se někoho, kdo takový obsah přetaví do stravitelné jednoznačné formy, aby snadno porozuměli všichni.

Zde vnímám úlohu záštity takové organizace, která má potřebnou sílu, kapacitu a úroveň jednat s vyššími státními instancemi, aby získala jednoznačné informace a efektivně je přenesla na členskou základnu, jako stěžejní zdroj informací. Vycházím z vlastních zkušeností.

Řetězec: člen se ptá, spolek věc přeformuluje do oficiálního dotazu Hospodářské komoře  –zde musím velmi vyzvednout spolupráci a zřízené infolinky pro dotazy – a ta zašle informace, jež jsou opět spolkem upraveny do jednoduché, konkrétní a jednoznačné odpovědi pro všechny členy, fungoval skvěle! Mnozí členové zaslali i poděkování, že jsme jako spolek takto rychle a pružně uměli reagovat.

Nicméně životaschopnost neziskovek, které, pokud nedostaly příspěvky či sponzorské dary, z výjimečně pochopitelných důvodů, se může zkracovat. Spolky nejsou v popředí zájmu a na členy, kteří mají nyní hluboko do kapsy a jiné priority, než úhradu členského poplatku, se snad ani nelze hněvat.

Neziskový sektor je přitom nedílnou a důležitou součástí národního hospodářství. Proto v zájmu dlouhodobě udržitelné činnosti vnímám potřebu upozornit na tuto situaci a nabídnout inspiraci ostatním neziskovým organizacím.

Odbouráme-li sociální aspekty, náladu v zemi a plošná opatření vlády ČR, uvědomíme si čistý fakt, že došlo ke změně situace v mnoha úrovních. Na nás je, jak se s těmito změnami vyrovnáme, nakolik se adaptujeme a co podnikneme, abychom z dané situace vytěžili co nejvíce a zároveň provedli takové kroky, které nás posunou dopředu! Alespoň v teoretické rovině pokládejme tuto úvahu jako přání většiny. Abychom nalezli ty správné odpovědi, je třeba rozklíčovat situaci, identifikovat místa, ve kterých změny nastaly.

Neochvějným faktem také je, že jakákoliv krize vždy přináší zásadní změny prostředí a někdy dokonce zásadně mění poměry sil. Naším prostředím je obor – tedy trh v oblasti bezpečnostního průmyslu a poskytování odborných technických služeb k ochraně majetku a osob. To, na co se zaměřujeme, jsou občané – zákazníci, kteří potřebují naše služby jako nouzové otevření, výměnu vložky ve dveřích, zabezpečení vchodu, pořízení trezoru nebo třeba instalaci přístupového systému do bytového domu. Mimo základního důvodu, proč se členové organizují v oborovém spolku (jednota, síla, sdílení praxe, koordinace působnosti) jde obecně o to, abychom pomáhali našim členům být více vidět, aby byli dostupní z více zdrojů než jen z reklamních polepů jejich vozidel a provozoven. Členové jsou mnohdy přímo závislí na maloobchodním styku se zákazníky, kdy místem setkání poptávky s nabídkou bývá nejčastěji maloobchodní provozovna.

Tato krize plošně odkázala lidi k nutnosti využívat v daleko větší míře internet – i ty, kteří byli zarytí odpůrci a zastánci osobního styku. Ten sice nikdy nevymizí, ale pandemie zcela zásadním způsobem mění přístup zákazníků k uspokojování jejich potřeb – tedy nákupů. Takřka přes noc se nuceně změnily nákupní zvyklosti spotřebitelů, kdy museli začít využívat internet i pro věci a služby, které takto do té doby vůbec neřešili nebo řešit ani nehodlali. Tato náhlá změna zastihla spoustu drobných živnostníků zcela nepřipravených. Mnozí například nemají ani základní webové stránky, v lepším případě mají uvedeno telefonní číslo v nějakém on-line katalogu firem, jelikož do této doby zkrátka ani nepotřebovali nic takového řešit. Dlužno dodat, že i přes udělené výjimky, kdy náš obor mohl mít provozovny otevřené, návštěvnost prodejen plošně klesla v průměru o 70 % i více.

Zde spatřuji zcela zásadní roli neziskových organizací v podobě možnosti koordinovaného působení a součinnosti se členskými základnami. Základní potřebou je dát o sobě vědět, být vidět a tak rozpohybovat prodej sortimentu a služeb členů. To znamená přizpůsobit-upravit způsob nabídky/prodeje – to je to, co můžeme změnit nejsnáze…

Tedy naši obchodní činnost, zejména její akviziční část, a její projev přesunout maximálně do virtuálního prostoru. V tomto ohledu vnímám webové prezentace organizací, jako skvělý nástroj k cílené propagaci svých členů. Pokud má web daného spolku např. databázi s profily svých členů, je právě čas – samozřejmě s ohledem na obor a jeho sezónnost – zainvestovat do on-line propagace, například PPC reklamy. Jedná se zároveň i o zviditelnění samotné neziskovky a jejího oboru. Pokud má nějaký spolek pouze jednoduchou statickou webovou prezentaci, pak je tu nyní prostor přemýšlet, jak web inovovat a aktualizovat či vybudovat zcela nový.

Cílem takových snah by měla být jednak diverzifikace míst v on-line prostoru, kde se zákazník může dozvědět o nabízených službách člena takového spolku. Dále je to vznik prezentací členů, kteří vlastní web třeba nemají, což zejména u určitých oborů a řemesel OSVČ není žádnou výjimkou ani v dnešní době.

U většiny řemesel platí, že služba je poskytována reálně, fyzicky a mnohdy v terénu u zákazníka. Na tomto se také nic nemění. Avšak to, co se změnilo, je místo, kde zákazník svoji poptávku řeší, a kde k ní získává informace. Proto je třeba být na internetu velmi dostupný. V daleko větší míře, než tomu bylo dosavadním přirozeným vývojem, kdy se v krátkém časovém horizontu on-line prostor saturoval spotřebiteli středního a staršího věku, kteří do nedávna o nákup zboží, natož služeb vůbec nebyli zvyklí, k čemuž si obecně přičtěme i sníženou zkušenost s internetem u takových skupin.

Hovoříme tedy o příležitosti, kdy oborové spolky a další neziskové organizace mohou investicemi do webových stránek, SEO optimalizace, propagace vlastních členů – skrze tyto stránky, dosáhnout zvýšení povědomí občanů o daném oboru, zvýšení potenciálu prodeje služeb a produktů svých členů a celkově tak přidat i svoji trošku do mlýna české ekonomiky. Stačí jen surfovat na internetu a budete překvapení, kolik organizací v neziskovém sektoru má velmi archaické prezentace, které by již dávno zasloužily nový kabátek.

Využijte krize jako šance posunout se dál, otevřít a usnadnit přístup k informacím o vaší činnosti co nejvíce potenciálním zákazníkům – investujte do svých členů. Sbírejte jejich názory, zjistěte, co si o tom myslí. Získejte podporu pro takovou myšlenku. Důležité je hledat cesty a způsoby. Neziskový sektor tak může být mnohem aktivnějším spojencem pro vlastní členy, než jen mnohdy vágní zaštiťující oblastí různých oborů a prostředníkem mezi Hospodářskou komorou ČR.