×

MICE – speciální příloha časopisu KOMORA

Středa 7. prosince 2022
Přihlásit se / Zaregistrovat se

Proč vize nestačí

Vize jsou bezesporu něčím, co v životě ani v podnikání nemůže chybět, dávají naší činnosti smysl. Nicméně vize samy nikam nevedou. Nemůžu nevzpomenout na Tomáše Baťu, který říkával, že vize nestačí, rozhoduje čin. Podobně zní japonské přísloví, podobně to vnímal i Nelson Mandela, který řekl, že akce bez vize je mrhání časem a vize bez akce je obyčejné snění.

Foto: COT group Ivan Baťka ikona hodiny2. 1. 2022 17:19
Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Ano, vize jsou možná lákavé a krásné, ale pokud nejsou spojeny s činem, pokud k nim nevede – často složitá – cesta, po níž bychom šli, pak pozbývají smyslu. Nemáme-li vize, stáváme se bludnými ovcemi. Je jedno, jestli jde o život, firmu nebo stát. Vizi jako směr potřebujeme v každém případě. Ale to je pouhý prvotní impuls, který musí být následován činem, vykročením na cestu. Mezi vizemi v různých prostředích ale vnímám přece jen jeden zásadní rozdíl. Vize v životě je má soukromá, ovlivňuje zpravidla jen několik nejbližších. Vize firemní už ovlivňuje větší prostor, ale v zásadě vždy na bázi dobrovolnosti – nikdo není nucen mou vizi akceptovat, příležitostí je nepočítaně. Vize společenská, národní nebo státní, ta už je jiná. Byť ani v tomto případě není nikdo, alespoň v našem světě, nucen vizi akceptovat, ale obvykle – i když se s ní neztotožníte – s ní budete muset žít. Odejít z firmy a odejít ze země, to jsou nesouměřitelné odchody.

Zákazníkem politiky je občan. Ale v praxi se to nijak neprojevuje, politika nemá ve svém epicentru tu nejlepší službu občanům. Politici totiž neznají tajemství podnikání, chovají se jako ty firmy, které žijí v přesvědčení, že dělají nejlepší produkt na světě, jen to zákazník neocení. A snaží se ho uchlácholit a získat na svou stranu reklamou.

Proč držíme prohrané pozice

Jistě se nebudete zlobit, že svou soukromou vizi si nechám pro sebe. Naší firemní vizí je být nejlepší na světě a poskytovat zákazníkům tu nejlepší možnou službu. A s hrdostí si už dovolím říkat něco, co bych ještě před pár lety považoval za aroganci. Totiž, že v našem byznysu ke světové špičce už patříme. A jak vnímám vizi této republiky? Složitá otázka. V první řadě nejsem politik, mám jen pohled občana, podnikatele. A ten bude nutně jiný než pohled politika. Je vlastně otázkou, zda politik má ambice s vizí přicházet. Nedávno jsem někde četl rozhovor s panem Topolánkem. Ptali se ho, zda mu chybí politika. A on odvětil, že mu nechybí politika, ale moc. Nahlas tak pojmenoval něco, na co se snažil upozornit už Ladislav Mňačko, že politika není cesta k vizi, ale cesta k moci. Špatná zpráva je, že tito politici, ať chceme, nebo nechceme, definují prostředí, v němž je nám dáno žít a podnikat. A snad proto, že se bez vizí stydí, mluví často a rádi a na mnoha úrovních a v mnoha smyslech o transformaci společnosti. Mluví o ní a nedochází jim trapnost těch slov, když jejich horizont rámují čtyři roky volebního období. Dovolím si tvrdit, že za čtyři roky není možné transformovat ani středně velkou firmu, natož celou zemi. A navíc proklamace o transformaci nedoprovázejí činy, což nás staví do pozice předem prohrané. Nelze realizovat jakoukoliv myšlenku bez odpovídajícího úsilí a odpovídajícího času pro její naplnění. A ještě posunu své zamyšlení jinam – pokud chcete dlouhodobě budovat podnikání, musíte mít v epicentru službu zákazníkovi. Zákazníkem politiky je občan. Ale v praxi se to nijak neprojevuje, politika nemá ve svém epicentru tu nejlepší službu občanům. Politici totiž neznají tajemství podnikání, chovají se jako ty firmy, které žijí v přesvědčení, že dělají nejlepší produkt na světě, jen to zákazník neocení. A snaží se ho uchlácholit a získat na svou stranu reklamou. To je snad možné na krátký čas. V dlouhodobém horizontu se ale prosadí skutečná kvalita. Tu ovšem budujete léta a povede se to jen tehdy, když pochopíte, že pro kvalitu na výstupu je nezbytná kvalita na vstupu. Na to se u nás často zapomíná.

Ivan Baťka

Český podnikatel, generální ředitel a jediný akcionář břeclavské společnosti Fosfa. Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po roce 1989 začal podnikat, v roce 2002 převzal silně předluženou břeclavskou chemičku, které hrozil bankrot, a s vizí vybudovat světově úspěšný podnik ji začal transformovat do moderní podoby současné výrobně inovativní společnosti se širokým záběrem. Je obdivovatelem baťovských podnikatelských principů a idejí, které uplatňuje v praxi. Jeho názory formovali a dodnes formují také zakladatel Kaizen institutu Masaaki Imai a česko-americký ekonom Milan Zelený, kteří patří k jeho mentorům a osobním přátelům.

Zlatý grál byznysu

Já jsem tajemství podnikání našel v jedné z Baťových knih. Je v ní popisována scéna, v níž Alexandr Veliký navštíví nejbohatšího a nejúspěšnějšího kupce své doby a ptá se ho na tajemství jeho úspěchu. „Nakupuji draze a prodávám levně,“ zní odpověď. Což každý, komu to řeknete, bude považovat za nesmysl. Nedivím se, je to v podstatě oxymóron. Podobně tajemná byla věta, kterou mi kdysi řekl Masaaki Imai: „Nejlepší proces je ten, který neexistuje.“ Dlouhá léta mi trvalo, než jsem obě ta sdělení pochopil. Cesta se mi otevřela ve chvíli, kdy jsem do epicentra všeho podnikání umístil zákazníka a společně s ním i naše lidi. Můžete totiž chtít budovat cokoliv, ale bez kvalitních lidí a kvalitních procesů je to nemožné. V kontextu toho všeho musím souhlasit se Stevem Jobsem, který se držel ve své filozofii toho, že nejlepší produkt či design je ten, od kterého už nelze nic ubrat. A s určitým smutkem vnímám, že svět se ve své většině bláhově snaží jít cestou opačnou, procesy i produkty vylepšovat tím, že k nim stále něco přidává v naději, že pak už to konečně bude dokonalé. Složitost je faktor, který nás nakonec – bez ohledu na vize – dovede k zániku. Zvednout samurajský meč a rozetnout tento gordický uzel, to je z mého pohledu jedna z největších výzev současnosti, respektive pro budoucnost.

Fotbal, který nechceme

Protože takto se chová i politika, když vylepšuje veškerá pravidla a zákony tak, že je komplikuje. Tím se ovšem věci nestanou lepšími, pouze komplikovanějšími. Což může mít pro některé skupiny svou přitažlivost. Fotbal má jasně, srozumitelně a dlouhodobě definovaná poměrně jednoduchá pravidla, rozměry hřiště, počet hráčů, povolené a nepovolené zákroky. Na regulérnost dohlížejí rozhodčí, dnes často i s pomocí technologií. Hráči to vše musejí znát a respektovat, ale jakou předvedou hru, jak odehrají zápas v definovaném prostředí, to závisí na strategii, kterou určuje trenér, a na jejich talentu, kreativitě a schopnostech. Komplikovaná pravidla hru v podstatě znemožňují. Anebo hůře, ve složitém a nepřehledném prostředí lze z tribuny velmi dobře rozhodoval o tom, jaké bude mít ten který fotbalový tým výhody, či nevýhody a jaký vlastně bude výsledek. Takový fotbal ale nikdo, až na pár jedinců u moci, nechceme.

Cestu vlastně známe

Pokud se máme bavit o vizi pro naši zemi, nevymýšlejme hranaté kolo. Podívejme se, kdo ve světě je úspěšný a má přitom podobné vlastnosti jako my. Malá země, bez moře, uprostřed Evropy… Mně z toho opravdu vychází Švýcarsko, jediná skutečně demokratická země na světě, multikulturní země s důrazem na vzdělání a znalosti, s mocí delegovanou z centrální úrovně do kantonů, země bez surovin, která ví, že jejím jediným bohatstvím jsou schopnosti lidí a přidaná hodnota. Že je to příliš smělá představa, vize, která je nenaplnitelná. Ale vždyť to všechno už jsme měli, to Česko učilo Švýcarsko dělat hodinky. A kdo dnes dělá nejlepší hodinky a nejdráž je prodává? Věřím, že to všechno v nás je. Máme Komenského a máme Baťu, tím máme všechno, co je potřeba. Nemusíme kopírovat žádné giganty, které stejně nezkopírujeme. Máme cestu, kterou nám napsali už naši předkové. Jen – bez soudržnosti a práce to nepůjde, řečmi to nevybudujeme. Ale přiznám se, moc rád bych vidět Česko jako zemi, v níž budou žít mé děti, a já se o ně nebudu bát.

Nejnovější články

Aktuality
Jednejte s cizinci bez problémů. Ve svém jazyce

TAP2U je aplikace, která spojuje ty, kteří jsou...

Nápad vzešel z potřeby dorozumět se v rámci...

Expertní pohled
Jak dosáhnout stability cen energií v Česku?

Začátkem třetí dekády tohoto století bude Česká republika...

Komunitní sítě umožňují subjektům nakupovat nebo dodávat elektřinu...

Na trhu je mnoho menších i větších firem,...

Současný vývoj velkoobchodních cen elektřiny a jejich strmý...

Česko má největší poměr výroby elektřiny z uhlí...

Energetická koncepce založená na decentralizaci, zvýšené flexibilitě, inteligenci...

Analýzy ze Spořky
Kam se ztratila schopnost stavět rychle a efektivně?

Empire State Building byl nakonec dokončen před stanovaným...

Na druhé straně, aktéři, kteří se staví proti...

A kdeže jsme tedy ztratili tu rychlost a...

Nejnovější Názory

Expertní pohled
Jak dosáhnout stability cen energií v Česku?

Začátkem třetí dekády tohoto století bude Česká republika...

Komunitní sítě umožňují subjektům nakupovat nebo dodávat elektřinu...

Na trhu je mnoho menších i větších firem,...

Současný vývoj velkoobchodních cen elektřiny a jejich strmý...

Česko má největší poměr výroby elektřiny z uhlí...

Energetická koncepce založená na decentralizaci, zvýšené flexibilitě, inteligenci...

Názory
Odbory nepodporují zaměstnance s nejnižšími příjmy

Mzdy musí odrážet přínos pracovníka pro firmu ve...

Odboráři nechtějí akceptovat snahu Ministerstva práce a sociálních...

Asociace českých nábytkářů je prakticky od svého vzniku...

Názory
Investovat do Bitcoinu, nebo je to tunel?

Největší zájem přitahuje Bitcoin. Zatímco před rokem byla...

Pikantní na tom je to, že nám léta...

Dokud Bitcoin rostl na dohled hladiny 70 tisíc...

Z toho by šlo usuzovat, že až sedne...

Propad Bitcoinu je tak brutální, že se nabízí...