Sobota 24. února 2024
ikona hodiny1. 12. 2023 07:09

Rozpočtový chaos v Německu aneb Další riziko na obzoru

Od poloviny listopadu se Německo nachází v rozpočtové krizi, poté co ústavní soud v Karlsruhe zakázal vládě převod 60 mld. euro do klimatického a transformačního fondu (KTF). Omezení výdajů přichází v tu nejméně vhodnou dobu – německá ekonomika již více než rok stagnuje a ani vyhlídky na příští rok nejsou zrovna optimistické. O to více, pokud by se německá ekonomika – vedle řady cyklických a strukturálních problémů – dostala i pod tlak nežádoucího zpřísnění fiskální politiky.

Dominik Rusinko Dominik Rusinko autor

analytik ČSOB

Foto: Shutterstock.com Dopady rozpočtového chaosu v Německu Foto: Shutterstock.com

Převod 60 mld. euro do KTF zablokoval ústavní soud z důvodu neúčelnosti – tyto prostředky byly původně určeny na zmírnění dopadů pandemie, nikoli na zvýšené (zelené) investiční výdaje se záměrem posílit konkurenceschopnost ekonomiky. Ústavní soud navíc kritizoval obecnou tendenci německé vlády využívat mimorozpočtové fondy, které zvyšují netransparentnost fiskální politiky a obcházejí ústavně zakotvenou dluhovou brzdu (strukturální deficit max 0,35 % HDP). Z tohoto důvodu je velmi nejisté také čerpání prostředků (dodatečné desítky miliard) z ostatních fondů.

Na rozhodnutí ústavního soudu německá vláda zareaguje dodatkem k letošnímu rozpočtu. Zároveň premiér Scholz oznámil předčasné ukončení regulace cen energií pro domácnosti, které měla vláda původně dotovat do března 2024. Rozpočet na příští rok je pak v tuto chvíli největším otazníkem a je dost dobře možné, že se jej nepodaří do konce prosince schválit. Olaf Scholz již oznámil, že v připravovaném rozpočtu budou škrty. Jak značné, však bude záležet na fiskální kreativitě vlády. Alternativou pro čerpání prostředků je totiž „odblokování“ dluhové brzdy vyhlášením mimořádné situace – nejvíce se hovoří o klimatické krizi –, což by vládě umožnilo nakopnout investiční aktivitu.

Alternativa v podobě změny ústavního zákona o dluhové brzdě je v tuto chvíli politicky neprůchodná. A to nehledě na fakt, že díky tomu nyní diktuje fiskální politiku de facto ústavní soud. Samotný cíl zajistit udržitelnost veřejných financí je chvályhodný, nastavení velmi konkrétních limitů a jejich následné vynucování ze strany právníků a nikoli ekonomů je však eufemisticky řečeno problematické. K celé plejádě negativních rizik, kterým svírají německou ekonomiku, je tak potřeba přidat riziko v podobě příliš utažené fiskální politiky, jež by dále utlumila již tak bídný výkon největší evropské ekonomiky.

Články autora Dominik Rusinko

Nejnovější články

Expertní pohled
Důvěra v ekonomiku není nijak valná

Dolů ho táhla zejména zhoršující se nálada mezi...

Pro nastartování domácí poptávky je pozitivním signálem růst...

Expertní pohled
Potřebujeme zdravé, nikoli nemocné zaměstnance

Jak je možné, že jen pár týdnů po...

Jakou roli v tom vidíte pro MSD? Můžeme se...

Vedle prevence a očkování je MSD aktivní i v oblasti onkologie...

Trendy
Moderní řešení jménem Cafédock

Kde se zrodil nápad na Cafédock? Před pár lety...

Jak vypadaly první prototypy? Jeden byl menší, se...

Kolik modelů v současnosti existuje? Nyní jsou ještě v oběhu...

Nejnovější Názory

Názory
Podnikatelé jsou vesměs pro euro

Jste pro nebo proti přijetí eura v ČR?...

Ne všichni podnikatelé jsou pro, ale z pohledu...

Názory
ČNB šlape na plyn a snižuje sazby o 50 bazických bodů

Rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makro...

Guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci zopakoval, že...

V nejbližších měsících se dle nás stane razantnější...

Koruna na dnešní rozhodnutí ČNB reaguje oslabením nad...

Názory
Zlom ve vývoji tržeb obchodníků: dostali Češi opět nákupní apetit?

Obrat ve vývoji maloobchodních tržeb je závislý na...

Díky poklesu inflace a růstu reálných příjmů domácností...