ikona hodiny 20. 5. 2024 06:40

Červnový pokles sazeb ECB potvrzen

Evropská centrální banka v posledních měsících připravuje trhy na obrat kurzu a začátek cyklu uvolňování měnové politiky. V konci minulého týdne mediální ofenzíva centrálních bankéřů v čele s guvernérem francouzské centrální banky Francoisem Villeroyem trhy i analytiky dále utvrdila, že k prvnímu poklesu úrokových sazeb o 25 bazických bodů dojde již na nejbližším zasedání 6. června.

Dominik Rusinko Dominik Rusinko autor

Hlavní ekonom Patria Finance

Foto: Shuttewrstock.com
Červnový pokles sazeb ECB potvrzen Foto: Shuttewrstock.com

Argumenty pro nižší sazby v eurozóně se nehledají těžko. Hospodářský růst v prvním čtvrtletí sice mírně ožil, ale eurozóna za sebou více než rok trvající stagnaci. Cenové tlaky i kvůli slabé poptávce postupně odeznívají, a přestože některé položky v jádrové inflaci zůstávají setrvačné, odhadujeme, že celková inflace je na dobré cestě k 2% cíli. Z pohledu centrální banky je v tomto ohledu zásadní dynamika mezd, které dle dostupných vysokofrekvenčních indikátorů nejenže dále nezrychlují, ale relativně viditelně zpomalují do rozmezí 3-4 %.

Ke snižování sazeb však ECB přistoupí velmi opatrně. Zkušenost z nástupu inflační vlny, kterou ECB vyhodnotila jako dočasnou záležitost, a proto zareagovala s velkým zpožděním, je v Radě guvernérů důvodem, proč jsou rizika stále vnímaný asymetricky. Jinak řečeno, riziko přílišného utažení měnové politiky (a negativní dopad na růst HDP) je z pohledu centrálních bankéřů méně závažné než opětovné rozhoření inflačního požáru, kdy by ECB bojovala o vlastní kredibilitu. A ta je na konci dne tím nejdůležitějším nástrojem, kterým centrální banky disponují při plnění měnově-politických cílů.

Podobně jako trhy máme za to, že ECB nebude snižovat sazby na každém z následujících zasedání. V tomto roce odhadujeme snížení sazeb v rozsahu 75bps, podobně jako v první polovině roku příštího, čímž by se centrální banka měla dostala na doletovou hladinu 2,5 %.

Vůbec poprvé od vzniku eurozóny tak dojde k tomu, že ECB začne nový cyklus měnové politiky dříve než Fed. A šéfky ECB Ch. Lagardeová zatím mluví vcelku sebevědomě o tom, že jako instituce nejsou Fed dependent, ale data dependent. Na tom je kus pravdy, ostatně k divergenci politik došlo i v období 2015-2019. Zásadní je ale rozsah této mimoběžnosti. Hlavní obavou evropských centrálních bankéřů je totiž dopad slabšího eura do vyšších dovezených cenových tlaků v situaci dohašování inflačního požáru.

Sama centrální banka však uvádí, že dopad slabšího eura do inflace není zásadní. Na druhou stranu, pokud by měl Fed držet sazby na současné vysoké úrovni po delší dobu, pro ECB to bude bezesporu důležitý argument nejít s úrokovými sazbami významněji dolů.

Články autora Dominik Rusinko

Nejnovější články

Názory

Rozpočet zatím podle plánu, deficity se ale začínají prodražovat

Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku...
Videa & Podcasty

Jakou hrozbou je chemická skládka na Heřmanické haldě?

Na Heřmanické haldě nejde jen o samotný hořící...
Aktuality

HK ČR výrazně posiluje své zastoupení ve zdravotnictví

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) vstupuje do...

Nejnovější Expertní pohled

Expertní pohled

Proč kryptoměny v Česku nabízí jen jedna banka?

Banka, která chce svým klientům nabídnout služby spojené...
Expertní pohled

E-fakturace ze Slovenska zasáhne i Česko

Od ledna 2027 čeká slovenské firmy povinná elektronická...
Expertní pohled

České domácnosti mohou koupit státní dluh

Premiér Andrej Babiš minulý týden reagoval na kritiku...