Prohoří nebo odolá oddělovací stěna, z které se ztratil vzduch?
7. 10. 2026
11:10
Oddělovací vzdušná stěna A měla na heřmanické haldě zabránit tomu, aby se termická aktivita přiblížila ke skládce chemických odpadů. Původní...
Senátní úprava se týká individuálních kontrol výnosnosti fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Původně se měly týkat elektráren o výkonu od 30 kilowattů. Novela lex plyn ve sněmovním znění jejich okruh zužuje na elektrárny o výkonu nad 145 kilowattů. Vláda si od individuálních kontrol slibuje úspory peněz, která stát dává na podporované zdroje energie.
„Primárním cílem bylo ověřit, zda někdo nečerpal dotace neoprávněně nebo si nezajistil mimořádně výhodnou výkupní cenu v době, kdy ještě neměl fotovoltaickou elektrárnu připravenou ke spuštění. Omezení účinnosti kontroly – tedy vynechání let 2009 a 2010 – je však podle mého názoru v přímém rozporu s tímto cílem. Právě v těchto letech totiž vznikla většina tzv. „fotovoltaických baronů“ a právě tehdy se zformovala výrazná nevole veřejnosti vůči elektřině ze slunce. Pokud tyto roky vynecháme, v podstatě ani nemusíme nic kontrolovat,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
„Na druhou stranu – požadavek na doložení dokumentace až 15 let zpětně je zcela nereálný. Právě tento přístup dlouhodobě odrazuje zahraniční investory. Naše vláda má bohužel tendenci zpětně měnit pravidla, podle kterých se někdo v minulosti rozhodoval. A to by se dít nemělo. I kdyby taková revize zpětně poukázala na chyby, pak jde – dle mého názoru – o chyby v zadání, nikoliv na straně investorů. Odhalování podvodů je samozřejmě legitimní, ale jak už jsem uvedl, klíčová období, jako jsou roky 2009 a 2010, bychom z takové kontroly rozhodně vynechávat neměli,“ dodává Lukáš Kaňok.
