Proč jsou stavbaři pozadu za zemědělci?

„Stavebnictví příliš dlouho a bez větších reakcí sledovalo, jak v digitalizaci postupují ostatní odvětví. Nástup umělé inteligence však může být tolik potřebným katalyzátorem změny: má potenciál zásadně proměnit způsob, jakým navrhujeme, realizujeme a spravujeme budovy. Trh s AI technologiemi se má podle aktuálních prognóz ve stavebnictví během následujcích pěti let téměř ztrojnásobit – ze současných 4,96 miliard dolarů na 14,72 miliard v roce 2030. Tato čísla jasně ukazují, že AI není jen trendem, ale skutečnou příležitostí pro transformaci celého odvětví,“ popisuje Adam Heres Vostarek.

Z průzkumu PlanRadaru vyplývá, že téměř všichni odborníci ve stavebnictví – konkrétně 97 % – očekávají navýšení investic do digitalizace.  Problémem ale je, že chybí pevný základ v podobě souvisle a kvalitně shromažďovaných dat.

„Sektor zemědělství se s podobnou situací potýkal před lety, a nakonec se rozhodl pro systematický přístup: nejprve definoval standardy, integroval data z různých zdrojů a zajistil jejich konzistenci. Teprve na těchto pevných základech mohla AI začít přinášet skutečnou hodnotu, to znamená rozpoznávat vzorce, predikovat vývoj, snižovat náklady a zvyšovat efektivitu. Výsledkem jsou konkrétní, měřitelné přínosy. Tento osvědčený postup by si mělo osvojit i stavebnictví, pokud chce využít potenciál umělé inteligence naplno,” vysvětluje Heres Vostarek.

Evropský výrobce zemědělské techniky Agrifac je důkazem, že kombinace technologií a správně spravovaných dat může zásadně změnit celý obor. Jejich systém „NEED Farming“ propojuje GPS navigaci, senzory sledující stav plodin a environmentální údaje. Díky tomu dokáže přesně určit, kdy a kde aplikovat vodu, hnojiva či pesticidy – a v jakém množství. Farmáři, kteří technologii používají, hlásí až 50% nárůst výnosů a zároveň poloviční spotřebu chemikálií. Úspory hnojiv dosahují 20 %, ostatní vstupy se snižují až o 70 % a spotřeba herbicidů může klesnout až o 90 %.

Tento úspěch není založen pouze na sofistikovaném vybavení, ale především na datech z reálného provozu, na nichž byly modely AI vytrénovány: „To, že dnes více než 15 % orné půdy v Česku obhospodařují farmáři s využitím moderních technologií, je jasný důkaz, že když se data sbírají systematicky a vznikají otevřené modely nebo standardizovaná API, může AI přinášet velmi konkrétní výsledky – třeba při plánování výsadby nebo predikci výnosů. Právě takový přístup by měl začít následovat i stavební sektor. Pokud chceme z umělé inteligence vytěžit maximum, musíme nejdříve vytvořit prostředí, které jí bude rozumět. A to začíná u dat,“ říká Adam Heres Vostarek.

Stavebnictví je dnes ve stejné fázi, v jaké bylo zemědělství před svou digitální proměnou – technologie jsou dostupné, trh rychle roste, ale bez kvalitních dat se potenciál AI nenaplní. Přitom podle dostupných čísel používá v Česku umělou inteligenci jen 27 % pracovníků ve stavebnictví, a navíc spíše nahodile. Alarmující je i to, že 60 % zaměstnanců neví, zda jejich firma nějaké AI projekty chystá nebo už provozuje.

S dobře postavenou datovou základnou může umělá inteligence optimalizovat každý krok životního cyklu budovy – od projektování přes samotnou stavbu až po následný provoz. Generativní AI zvládne navrhnout desítky variant projektů během minut, prediktivní modely upozorní na možné prodražení, pomohou zkrátit harmonogram, zlepšit bezpečnost na pracovišti a snížit energetické nároky budov. „Umělá inteligence se stává nástrojem, který vám umožní stavět nejen rychleji a levněji, ale především chytřeji a udržitelněji,“ vysvětluje Heres Vostarek.

Příklad zemědělství ukazuje, že ani konzervativní obory nemusí zůstat stranou – stačí začít se systematickým sběrem dat. Ve stavebnictví mají nyní firmy šanci být mezi prvními, kdo z AI skutečně těží. Ti, kteří budou otálet, riskují, že se ocitnou v roli těch, kteří budou muset reagovat na změny prosazené konkurencí. „Digitální revoluce již začala. Otázkou tedy není, zda přijde, ale kdo ji povede. Úspěch vyžaduje odvahu opustit zaběhlé postupy, investovat do dat a systematicky budovat digitální kompetence. Kdo to udělá včas, nezíská jen konkurenční výhodu, ale možnost definovat budoucnost celého odvětví,“ uzavírá Adam Heres Vostarek.