Stravenky dál kralují benefitům

„Výsledky ukazují, že zaměstnanci dnes benefity neposuzují podle toho, kolik jich firma nabízí, ale podle toho, jestli jim skutečně pomáhají v každodenním životě. Zaměstnavatelé by se proto měli méně soustředit na množství benefitů a více na jejich skutečnou hodnotu. Důležitá je také možnost volby. Pro téměř devět z deseti zaměstnanců je flexibilita při využívání benefitů klíčová,“ říká Aneta Martišková, výkonná ředitelka společnosti Edenred.

Dlouhodobým favoritem mezi zaměstnaneckými benefity zůstává příspěvek na stravování, který zařadilo mezi tři nejdůležitější benefity 83 % zaměstnanců. V době rostoucích životních nákladů ho téměř polovina (47,9 %) zaměstnanců označila za nepostradatelný benefit a pro více než třetinu (37,6 %) by jeho absence byla důvodem k odmítnutí pracovní nabídky. Přibližně každý třetí zaměstnanec by zároveň uvítal, kdyby byl poskytovaný příspěvek vyšší. S výrazným odstupem následují dovolená nad minimální rámec stanovený zákonem (41,2 %) a příspěvek na volný čas, kulturu, sport nebo rekreaci (39,9 %).

Zaměstnanci mají v oblibě vedle stravenek také benefity, které jim umožňují lépe skloubit práci s osobním životem. Do popředí se tak dostává zejména využití sick days, práce z domova či pružná pracovní doba.

Pohled na flexibilitu se však liší podle věku i charakteru práce. Generace Z a mileniálové (generace Y) kladou větší důraz na možnost volby a flexibilní uspořádání práce. U generace X a baby boomers nabývají na významu především stabilita, jistota a benefity s jasným a bezprostředním přínosem. Příspěvek na stravování však zůstává společným základem, na kterém se shodují zaměstnanci napříč všemi věkovými kategoriemi. Meziroční srovnání potvrzuje, že si tuto silnou pozici drží dlouhodobě. Už v loňském průzkumu ho za důležitý považovalo přibližně devět z deseti zaměstnanců bez ohledu na věk.

„Podpora duševního zdraví a psychické pohody by neměla být jen další položkou na seznamu benefitů. Zaměstnanci nejvíce oceňují konkrétní pomoc, která jim umožní skutečně odpočívat a předcházet možnému přetížení. Zvlášť u mladších generací vidíme větší otevřenost vůči psychologickému poradenství, napříč věkovými skupinami je ale nejdůležitější dostatek času na regeneraci,“ vysvětluje Klára Krumphanslová, HR manažerka ve společnosti Edenred.

Už v loňském roce si více než polovina zaměstnanců přála, aby se jejich zaměstnavatel více zaměřil na podporu duševního zdraví. Letošní výsledky nyní konkrétněji ukazují, že lidé očekávají především praktickou pomoc a dostatek času na odpočinek. S ohledem na duševní zdraví je největší zájem o dny volna určené na psychickou regeneraci (35,3 %). Zaměstnanci by dále ocenili programy zaměřené na prevenci stresu a vyhoření (16,5 %), či příspěvek na psychoterapii nebo psychologické poradenství (12,5 %). Přibližně desetině zaměstnanců by pomohl univerzální příspěvek určený na duševní pohodu, který by bylo možné využít podle vlastních potřeb, nebo lepší nastavení pracovní zátěže a prevence přetížení.