Letištní med získal dvanáctou zlatou medaili v řadě
Med od letištních včel opět potvrdil svou kvalitu. V letošním ročníku soutěže Český med, kterou každoročně pořádá Český svaz včelařů,...
Vinařství je vždy velkým žroutem energií ať už při obdělání vinic, nebo při zpracování hroznů. O to důležitější je každá úspora i každé snížení stopy CO2. Bronislav Vajbar je klasickým případem vinaře, kterého k vínu přivedli předci. Rodinná tradice pěstování hroznů a výroby vína sahá daleko do historie rodiny. Důkazem toho je i dochovaný rodokmen, ve kterém je zmínka o vinařství už z konce 19. století.
Bronislav tak již od 10 let pomáhal ve sklepě dědovi a otci. Tady se vytvářela láska k půdě i vínu. „Jako kluci jsme se těšili na sbírání hroznů, tenkrát ještě do dřevěných kádí. Těšili jsme se i na šťávu a občas i nějaké to potají vypité deci burčáku. Samozřejmě, mělo to i své stinné stránky – zelené práce, kopání či vynášení rév mě opravdu nebavilo.“ Postupem času zjišťoval, že práce na vinici a ve sklepě přináší nejen radost a požitek z vyrobeného vína, ale také finanční profit. V 16 letech vyrobil svých prvních 150 l vína na prodej. Krátce po dovršení 18 let si udělal živnostenský list a začal podnikat ve výrobě vína – zprvu hlavně sudových vín.
Dnes je jedním z nejvýraznějších výrobců perlivých vín. Broňa Vajbar se na svých cestách po Evropě setkal i s italskými Frizzante a nemohl si nevšimnout jejich popularity. Navíc se, na rozdíl od sektů, z Frizzante neplatí spotřební daň a nejen díky tomu jsou cenově mnohem dostupnější. Před 16 lety vyrobil první experimentální Frizzante z moravských hroznů a stal se tak pionýrem v této oblasti. Od té doby se stalo mnohé. Frizzante se velmi pevně usadila na našem trhu a získala mnoho nadšených konzumentů a samozřejmě také spoustu výrobců. „Je to dřina, udržet se na špičce v takto dynamickém segmentu,“ říká Broňa Vajbar a pokračuje: „Ale děláme vše pro to, abychom tam byli. Mám dnes vlastní cestu přístupu k výrobě Frizzante – počínaje pěstováním hroznů, řezem vinice, časy sklizně až po způsoby vinifikace hroznů a sycení vín.“ Na trh dnes vinařství dodává Frizzante v řadě odrůd – Cabernet Moravia rosé, Chardonnay, Irsai Oliver, Muškát moravský, Pálava či Ryzlink rýnský. Patří i mezi první vinaře, kteří dali na trh Bublinky – národní značku pro Frizzante – nejen bílé, ale také růžové. Růžová verze dokonce získala velkou zlatou medaili ve specializované soutěži JAROVÍN 2025. Řadu Frizzante doplňuje i ovocné višňové víno. K hitu minulých let – nealkoholickému freezante v barvě bílé se letos přidává i růžová verze.
Mezi perlivými víny si tak může vybrat milovník vín suchých, polosuchých, polosladkých i sladkých. Dokonalou kvalitu Frizzante ve Vinařství Vajbar dotváří i přírodní CO2 . Vinařství totiž bylo i mezi prvními, kdo začal díky technologii WineGas těžit přírodní CO2 vznikající při primární fermentaci hroznů. Technologie je to nejen ekologická, ale přináší i velké benefity. Plyn z hroznů si totiž zachovává spoustu buketních i chuťových látek, které tak obohacují finální Frizzante. Pokud byste tomu nevěřili, stačí ve vinném baru v Zaječí ochutnat sodovku, která je právě tímto voňavým plynem sycena.
Technologie jímání přírodního oxidu uhličitého (CO₂) se týká perlivých vín, ale nejen jich. Především jde o to, čím víno nasytíme. Stačí si uvědomit, že CO₂ vzniká při každém primárním kvašení hroznů vinné révy a v průběhu podzimu je tedy nedílnou součástí výrobního procesu v každém vinařství. Ve většině vinařských podniků ho nechají bez užitku unikat do ovzduší a přispívají tak k další zátěži životního prostředí. V osvícených vinařstvích ovšem již začínají pracovat s technologií ReCO2ver. Ta odebírá plyn přímo z nerezových tanků, kde probíhá kvašení hroznů. Plyn poté postupně upravuje, zbavuje kondenzátu, nečistot a sirných sloučenin. Čistý plyn se stlačuje, zkapalňuje do tlakových lahví a v kontejnerech skladuje pro další využití. Ve vinařství se jím sytí perlivá vína, ale také vody či moderní nápoje ready to drink.