AI ve firmách: licence se kupují snadno, výsledky už méně

Umělá inteligence už dnes není výsadou technologických firem. Stále častěji se objevuje v rozpočtech výrobních podniků, marketingových agentur i společností z tradičních odvětví. Podobně jako před lety cloud nebo digitální transformace se dostala mezi témata, která vedení firem považuje za samozřejmou součást strategických diskusí.

To ale neznamená, že by samotná investice do AI měla být cílem. Smyslem není pořídit další technologii, ale zvýšit produktivitu, zrychlit práci, snížit náklady nebo vytvořit nové obchodní příležitosti. Umělá inteligence je prostředek, nikoli strategie.

Vedle firem, které mají jasně definované cíle a promyšlené scénáře využití, stále existuje velká skupina organizací, jejichž hlavním impulzem je obava, aby nezůstaly pozadu. AI se tak často pořizuje proto, že ji zavádí konkurence nebo že se stala očekávanou součástí moderní firmy.

Právě tento přístup bývá jedním z hlavních důvodů, proč řada projektů nenaplňuje očekávání. „Firmy místo toho kupují licence a doufají, že kompetence přijde v ceně. Jenže AI se nekupuje, AI se zaučuje. Je to spíš nový kolega než nová CNC,“ říká David Strejc, AI specialista a architekt Apertia.ai. Pořizují se tak licence, vznikají pilotní projekty nebo AI asistenti, aniž by bylo jasné, co přesně mají změnit nebo jak bude jejich přínos měřen.

V prostředí kreativních firem a agentur je motivace často praktičtější. AI dokáže převzít rutinní činnosti a uvolnit lidem kapacitu pro kreativní práci, strategické rozhodování nebo komunikaci s klienty. Ani zde ale samotné pořízení nástrojů nestačí. Rozhodující je, zda se podaří jejich využití přenést do každodenní praxe.

Mnoho firem dnes investuje do AI spíše proto, že je to aktuální trend než na základě jasného byznysového plánu. „Typická FOMO investice začíná tím, že se nakoupí licence, aniž by bylo jasné, jaký problém má nástroj řešit nebo jak bude vypadat úspěch. Po několika měsících firma zjistí, že lidé nástroj téměř nepoužívají nebo že přínosy neumí změřit,“ vysvětluje Zuzana Paulová, uznávaná odbornice v oblasti HR a CEO společnosti myHeRoes.

Společným jmenovatelem bývá absence jasného cíle. Není určeno, jaký problém má AI řešit, kdo za projekt odpovídá ani podle jakých ukazatelů se bude hodnotit jeho úspěch. „Stačí jednoduchý test – zeptat se firmy, jakou metriku AI projekt zlepšil. Kdo odpoví konkrétním číslem, má promyšlený projekt. Kdo řekne jen ‚máme AI‘, investoval spíš do FOMO,“ říká Bohuslav Zeman, projektový manager meteocentrum.cz a forecasts.cloud.

Neúspěšné AI projekty mají často podobný průběh. Začínají výběrem technologie a teprve následně hledají uplatnění. Výsledkem jsou nástroje, které dobře vypadají při prezentaci, ale nejsou propojené s každodenním fungováním firmy.

Bez kvalitních dat, jasně definovaných procesů, konkrétní odpovědnosti a měřitelných cílů zůstává AI jen další aplikací v seznamu firemního softwaru. Častým příkladem jsou chatboti, které zákazníci nechtějí používat, nebo automatizace, která zaměstnancům ve skutečnosti práci neusnadní.

Stejně problematické je nasazení generativní AI pouze kvůli rychlé tvorbě obsahu. Bez lidského vedení vznikají generické texty, obrázky nebo videa bez originality a přidané hodnoty. AI dokáže tvorbu výrazně urychlit, ale sama o sobě nenahradí zkušenost, kreativitu ani úsudek. „Typický špatný AI projekt je technologické demo, které teprve hledá problém. Nechybí mu lepší model, ale jasný use case, promyšlená změna procesu a člověk, který za výsledek nese odpovědnost,“ popisuje Tomáš Vacek, partner Contexto Consulting.

Paradoxně nebývají největší překážkou finance. Ve srovnání s rozsáhlými IT projekty jsou první AI implementace často relativně levné a rychlé. Mnohem větší výzvou je změna způsobu práce.

Řada zaměstnanců stále využívá umělou inteligenci jen jako pokročilejší internetový vyhledávač nebo chatovací aplikaci. Přitom její skutečný potenciál spočívá ve schopnosti převzít část pracovních úkolů, automatizovat rutinní činnosti nebo pomoci při analýze dat a rozhodování. To ale vyžaduje, aby lidé rozuměli možnostem i limitům jednotlivých nástrojů a uměli s nimi pracovat.

Právě vzdělávání zaměstnanců a řízení změny patří k oblastem, které bývají při zavádění AI nejvíce podceňované. Bez nich se ani kvalitní technologie nestane běžnou součástí firemních procesů. „AI je nejlepší cesta, jak automatizovat generickou práci a získat prostor na to, kde máme jako lidé největší přidanou hodnotu – v rozhodování a skutečně kreativních nápadech,“ uzavírá Ondřej Tyleček, spolumajitel a ředitel kreativní agentury Fairy Tailors.

Úspěšné využití umělé inteligence nezačíná výběrem konkrétního nástroje, ale správně položenou otázkou: jaký problém má AI vyřešit a podle čeho poznáme, že se to podařilo? Teprve na tuto odpověď navazuje volba technologie, práce s daty, úprava procesů i zapojení zaměstnanců.

Firmy, které dokážou propojit všechny tyto části, získávají z AI skutečný obchodní přínos. Tam, kde zůstane jen u nákupu licencí nebo jednorázového pilotního projektu, se z ní stává spíše náklad než konkurenční výhoda.