Prezident HK ČR prosazuje změnu evropské regulace dlouhodobě

Zdeněk Zajíček svůj návrh na systémovou změnu evropské regulace představil v Bruselu už v loňském roce. Jeho konkrétní součástí jsou takzvané tabulky povinností, které následně Evropský hospodářský a sociální výbor doporučil využít v evropské legislativě. Tento týden se téma výrazně posunulo i na úroveň členských států. Třináct zemí Sedmadvacítky včetně České republiky podpořilo výzvu k „důkladné očistě“ evropské legislativy a navrhlo dokonce „Evropský rok konsolidace“, během něhož by se Unie měla soustředit především na zjednodušování a zavádění již přijatých pravidel namísto přijímání dalších opatření. Iniciativa požaduje, aby se u stávajících předpisů systematicky posuzovalo, zda jsou stále potřebné, přinášejí odpovídající přidanou hodnotu a nevytvářejí zbytečnou kumulativní zátěž pro firmy a občany.

O potřebě změnit samotný způsob vzniku evropských pravidel Zajíček hovořil také na dvoudenním plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), které dnes skončilo v Bruselu. Jeho vystoupení na plénu sledoval také Valdis Dombrovskis, jeden z klíčových členů Evropské komise, který má na starosti hospodářství, konkurenceschopnost a zjednodušování evropských pravidel.

„Pokud od podnikatelů očekáváme, že budou pravidla plnit, musí být jasná, srozumitelná a jednoduše použitelná v praxi. Právní nejistota zvyšuje náklady firmám i úřadům, a nakonec vede k tomu, že regulace nefunguje tak, jak by měla,“ uvedl Zajíček. Podle něj nestačí připravovat další balíčky, tzv. omnibusy, které zpětně opravují nejproblematičtější části evropské legislativy: „Potřebujeme se na evropský právní řád podívat systémově a změnit už samotný způsob, jakým pravidla vznikají.“

Jako příklad uvedl evropské nařízení o obalech PPWR. Firmy už musí část nových pravidel plnit, zároveň však stále nejsou dokončeny všechny prováděcí a delegované akty. Podniky tak mají rozhodovat o investicích do technologií, výroby nebo nových obalů, aniž přesně vědí, podle jakých podmínek budou za několik měsíců fungovat.

Hospodářská komora proto navrhuje přenést na evropskou úroveň zkušenost českého Byrokratického detoxu. Jeho základem jsou takzvané tabulky povinností – jednoduchý přehled, který u zákona přesně ukáže, kdo má jakou povinnost, vůči komu, v jakém termínu a za jakých podmínek, ale i to, jaká mu hrozí sankce. U evropské legislativy by tak bylo možné sledovat nejen nové povinnosti, ale také to, zda k nim členské státy při implementaci nepřidávají další požadavky, tedy takzvaný gold-plating.

Právě tento český princip doporučil EHSV využít bruselské administrativě už ve svém dřívějším stanovisku. Zajíček nyní vyzval k jeho převedení do praxe a k využití umělé inteligence při porovnávání evropských a národních pravidel.

„Technologie nám dnes umožňují něco, co ještě před několika lety možné nebylo – systematicky procházet legislativu, hledat překryvy a ukazovat, kde vznikají neodůvodněné nebo zbytečné povinnosti. Česká republika už udělala první kroky k zavedení tohoto modelu a připravuje jeho praktické využití. Jsme připraveni tuto zkušenost nabídnout Evropské komisi i ostatním členským státům,“ uzavřel Zajíček.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je poradním orgánem Evropské unie, který zastupuje zaměstnavatele, odbory a další organizace občanské společnosti ze všech členských zemí. Jeho stanoviska vstupují přímo do evropského rozhodovacího procesu – EHSV poskytuje doporučení Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě EU k připravované legislativě i širším evropským politikám. Pro podnikatelskou sféru je proto důležitou platformou, přes kterou může do evropského rozhodování vstupovat praktická zkušenost firem, na které dopady evropských pravidel nakonec z velké části dopadají.