70 metrů vysoká věž Dolu ČSA šla k zemi

Příprava odstřelu si vyžádala 948 vývrtů, do kterých střelmistři rozmístili nálože. Stejný počet rozbušek pak zajistil jejich odpálení. K zemi šla devítipodlažní železobetonová stavba, jejíž součástí byly dva těžní stroje a portálový jeřáb. Samotná technologie vážila přibližně 950 tun.

„U tak velké a těžké stavby rozhodují detaily. Musíme přesně vědět, kam nálože umístit a jak je odpálit, aby se konstrukce zřítila tam, kam potřebujeme. To, co lidé vidí během několika vteřin, je výsledkem dlouhé přípravy a spousty přesných výpočtů,“ vysvětlil střelmistr, Vladimír Pravda.

Historie skipové věže sahá do šedesátých let minulého století. První práce na těžebním komplexu jámy ČSA 3 začaly v prosinci 1964 a samotná jáma se hloubila v letech 1966 až 1970. Věž byla tehdy první stavbou svého druhu v ostravsko-karvinském revíru, při jejíž výstavbě se použila metoda posuvného bednění.

Pro důl znamenala velký technologický posun. Uhlí, které se do té doby dopravovalo na povrch důlními vozíky z jam ČSA 2 a Jan, začaly vyvážet velkokapacitní skipy. Při jedné jízdě dokázaly vyvézt 19,2 tuny uhlí.

S postupující těžbou se horníci dostávali stále hlouběji. V roce 1970 začali těžit z devátého patra, o pět let později z desátého a od roku 1990 z jedenáctého patra, které leželo 930 metrů pod úrovní ohlubně jámy. Samotná jáma ČSA 3 byla hluboká 1 005 metrů. DIAMO ji zasypalo v zimě 2025/2026.

Za sedmdesát let se na Dole ČSA vytěžilo 144,4 milionu tun uhlí. Rekordním byl rok 1971, kdy horníci dostali na povrch 3,3 milionu tun.

Pád skipové věže neznamená konec prací v bývalém dole. DIAMO dál likviduje podzemní důlní díla a připravuje další kroky v areálu.

„Pro lidi, kteří na ČSA pracovali, byla tahle věž součástí každodenního života. Rozumím tomu, že její odstranění může vyvolávat emoce. Naším úkolem je ale důl bezpečně uzavřít a rozhodnout, co bude s objekty, které už neslouží svému původnímu účelu. Je to práce, která nekončí jedním odstřelem,“ doplnil Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele odštěpného závodu Karviná pro útlum a důl.

O osudu některých dalších budov bývalého dolu zatím není rozhodnuto. Ministerstvo kultury posuzuje, zda je prohlásí za kulturní památky. Skipová věž ČSA 3 mezi nimi nebyla.

DIAMO se snaží připomínat také historii dolu a práci generací horníků. Připravilo například desetiminutovou virtuální prohlídku ČSA, která návštěvníky zavede až kilometr pod zem, ukáže jim někdejší provoz a přiblíží každodenní práci horníků.