Víme, na co stůňou weby českých firem!

Zákazník dnes nemusí firemní web vůbec otevřít, aby si o společnosti vytvořil první představu. Informace mu nabídne vyhledávač, doporučení umělé inteligence nebo odkaz, který mu pošle známý. Teprve když ho nabídka zaujme, přijde na samotné stránky. Tam očekává přehledné informace, bezproblémové zobrazení na mobilním telefonu a důvod firmě důvěřovat.

Právě v těchto základních disciplínách mají mnohé české firmy značné rezervy. Vyplývá to ze studie Stav českých firemních webů 2026, kterou v srpnu zveřejnilo digitální studio clevante. Jeho auditní nástroj prověřil 368 webů menších českých firem napříč patnácti obory a všemi čtrnácti kraji.

Výsledky naznačují, že problémem mnohdy není zastaralý design ani nedostatek technologických novinek. Firmy zanedbávají podstatně prostší věci, které rozhodují o tom, zda je zákazník snadno najde, dokáže jejich nabídku pohodlně využít a může jim důvěřovat.

Typický hodnocený web získal 51 bodů ze 100. Z celkem 367 webů, u nichž bylo možné celkové skóre vypočítat, jich 107 skončilo pod hranicí 45 bodů. Naopak alespoň 80 bodů získaly pouhé tři weby. Nejlepší dosáhl 93 bodů, nejslabší deseti.

Je ovšem důležité vědět, co tato čísla znamenají. Nejde o hodnocení obchodní úspěšnosti, ale o souhrnný index technické kvality podle originální metodiky společnosti clevante. Ten sleduje mimo jiné dostupnost, zabezpečení, mobilní použitelnost nebo způsob, jakým web předává informace vyhledávačům.

Zajímavé je, že se výsledky mezi jednotlivými obory ani regiony dramaticky neliší. Nejlepšího mediánového skóre dosáhly restaurace a kavárny s 55,5 bodu, následované místními službami s 54 body. Na opačném konci skončily firmy z oblasti řemesel a stavebnictví se 44,5 bodu.

Pravdou je, že vzhledem k velikosti jednotlivých skupin jsou rozdíly příliš malé na zásadní soudy o kvalitě konkrétních odvětví. Nicméně lze vyvodit, že digitální nedostatky nejsou výsadou určitého regionu ani podnikatelského oboru.

Jedno z nejzávažnějších zjištění souvisí s tím, jak webové stránky komunikují s vyhledávači a nástroji umělé inteligence.

Z 357 webů s čitelnou úvodní stránkou jich 225, tedy 63 procent, neposkytovalo strukturovanou digitální vizitku firmy. Jde o údaje zapsané přímo v kódu stránky, které jednoznačně identifikují společnost, její zaměření, kontakty či adresu. Úplnou vizitku včetně adresy obsahovalo pouze patnáct kontrolovaných webů.

Pro běžného návštěvníka může stránka přitom vypadat naprosto v pořádku. Má logo, fotografie, nabídku služeb i kontakty. Jenže vyhledávač musí informace o firmě vyvozovat z běžného textu nebo je získávat z jiných zdrojů.

Absence strukturovaných dat samozřejmě neznamená, že firma z výsledků vyhledávání zmizí nebo ji umělá inteligence nedokáže najít. Znamená však, že se připravuje o možnost předat digitálním systémům informace v jednoznačné, strojově čitelné podobě.

S rostoucím významem vyhledávání prostřednictvím AI se přitom právě schopnost správně popsat vlastní firmu může stát důležitou součástí digitální konkurenceschopnosti.

Podnikatelé investují do marketingu, aby potenciální zákazníci o jejich službách věděli. Přesto často nedokáží zajistit, aby jejich vlastní web poskytoval digitálním prostředníkům jednoznačnou informaci o tom, kdo jsou a co nabízejí.

Další slabinou je způsob, jakým se firemní prezentace šíří mezi zákazníky. Doporučení dnes často nepřichází osobně, ale prostřednictvím WhatsAppu, Messengeru či sociálních sítí. Odkaz na web pak obvykle doprovází obrázek a krátký popis.

Jenže 246 z 357 testovaných webů, tedy 69 procent, neposkytovalo obrázek pro náhled sdíleného odkazu. Potenciálně atraktivní doporučení se tak může proměnit v nenápadný textový odkaz, který v záplavě digitální komunikace snadno zapadne.

Ještě podstatnější problém představuje mobilní použitelnost. Přestože je přizpůsobení webu mobilním telefonům již léta technologickým standardem, 73 kontrolovaných stránek se na telefonu zobrazovalo pouze jako zmenšená verze počítačového webu. To představuje přibližně pětinu měřeného souboru.

Výsledkem bývá drobné písmo, nepohodlné ovládání a nutnost stránku neustále přibližovat. Zájemce, který chce rychle najít telefonní číslo, nabídku nebo otevírací dobu, tak musí překonávat překážky, jež by na moderním webu neměly existovat.

Responsivita, respektive funkční mobilní použitelnost je stále – možná trochu překvapivě –rozšířeným nedostatkem.

Z obchodního pohledu patří k nejpozoruhodnějším zjištěním přístup k analytice. U 197 z 357 kontrolovaných webů, což představuje 55 procent analyzovaných webů, audit na úvodní stránce nerozpoznal žádný nástroj pro měření návštěvnosti. Autoři připouštějí, že některé analytické systémy se aktivují až po udělení souhlasu s cookies, takže skutečný podíl webů bez měření může být nižší. I s touto výhradou jde ale o zjištění, které stojí za pozornost.

Firma může pravidelně aktualizovat web, platit za reklamu, investovat do optimalizace pro vyhledávače nebo publikovat obsah na sociálních sítích. Bez odpovídající analytiky však obtížně zjišťuje, odkud návštěvníci přicházejí, co na stránkách hledají a zda se jejich návštěva proměňuje v obchodní příležitost.

Samotné měření návštěvnosti přitom představuje pouze první krok. Pro obchodní řízení jsou podstatnější konverze, získané poptávky, objednávky či hodnota zákazníků, které web přivádí.

Web se tak pro firmu stává nákladovou položkou, aniž by firma byla schopna vyhodnotit  jeho skutečný efektivní přínos.

Audit upozornil také na nedostatky, které nejsou na první pohled vidět, ale mohou mít podstatné důsledky pro důvěryhodnost firemní komunikace.

Celkem 132 z 357 kontrolovaných domén postrádalo oba základní mechanismy SPF a DMARC, které pomáhají chránit elektronickou poštu před podvržením odesílatele. Pouze 34 domén splnilo kritéria ochrany, jež audit hodnotil jako plně vyhovující.

Právě elektronická pošta je přitom jedním ze základních nástrojů obchodní komunikace. Zpráva, která se neoprávněně vydává za fakturu, objednávku nebo pokyn od obchodního partnera, může způsobit škody výrazně převyšující náklady na správné nastavení domény.

Z původních 390 prověřovaných webových adres se navíc 42 nepodařilo otevřít na hlavní zabezpečené adrese. V 31 případech za tím stál neplatný bezpečnostní certifikát. Dalších 22 adres z firemního katalogu již nevedlo na žádný funkční web.

Pozitivní je, že 328 z 368 změřených webů používalo zabezpečené připojení HTTPS. Základní standard bezpečného přenosu dat tak většina firem zvládá. Detailnější ochrana jejich digitální identity už ovšem často pokulhává.

Studie přinesla také jedno poněkud překvapivé zjištění, které může změnit pohled na často diskutovanou rychlost webových stránek. U 75 webů mohli analytici porovnat výsledky laboratorního testu Lighthouse, používaného také ve službě Google PageSpeed Insights, s daty o skutečných návštěvách uživatelů prohlížeče Chrome.

Podle laboratorního měření bylo pomalých 64 webů. Jenže u 56 z nich reální návštěvníci zaznamenávali načtení hlavního obsahu do 2,5 sekundy, tedy výsledek spadající do zeleného pásma Googlu.

Laboratorní test totiž simuluje náročné podmínky, například pomalejší telefon nebo síť, a může být výrazně přísnější než běžná uživatelská zkušenost. Jde o připomínku toho, že technologické hodnocení je třeba interpretovat v souvislostech. Účelem optimalizace není dosáhnout dokonalého čísla v testu, ale zajistit zákazníkovi kvalitní uživatelský zážitek.

Studii je potřeba číst s vědomím jejích limitů. Vzorek vznikl výběrem adres z katalogu Živéfirmy.cz podle oborových a regionálních kvót a určitě není statisticky reprezentativním vzorkem českého prostředí. Výsledky je možno chápat jako sondu do stavu menších firemních prezentací.

Přesto přinášejí důležité poznání. Řada odhalených nedostatků totiž nevyžaduje kompletní redesign, nákladný vývoj ani nasazení nejmodernějších nástrojů umělé inteligence. Mnohdy stačí správně nastavit strukturované informace, doplnit podklady pro sdílení, zkontrolovat mobilní verzi, zabezpečení domény nebo zavést smysluplné měření.

Pro malé a střední podniky je to užitečná zpráva. Digitální konkurenceschopnost nemusí začínat velkou investicí. Protože se ukázalo, že největší slabinou mnoha českých firemních webů možná není nedostatek technologií, ale spíše neschopnost využít ty, které jsou dávno k dispozici.

Článek vznikl se souhlasem společnosti clevante, na základě analytických dat jejich auditu. Měření bylo provedeno v srpnu 2026.