Revoluce dovedností: restart

„Řada trendů, které jsme již nějakou dobu předpovídali, se výrazně zrychlila: nepřízeň osudu je často motorem rychlých změn a společenského pokroku. Digitální revoluce probíhá v nevídaném tempu. Díky ní vznikají nová pracovní místa a dochází k radikálním změnám, které mohou zlepšit život lidí a vytvořit propojenější svět,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup ČR.

Společnosti v České republice v důsledku pandemie zrychlují digitalizaci a automatizaci – 15 % z nich zrychluje, 10 % své plány pozastavilo. Vzniká více pracovních míst, než jich zaniká – 87 % zaměstnavatelů, kteří zavádějí automatizaci, plánuje navýšit nebo zachovat stávající počet zaměstnanců, pouze 11 % plánuje omezit nábory. Společnosti, kde je digitalizace nejintenzivnější, vytvářejí nejvíce pracovních míst.

Velké firmy (s více než 250 zaměstnanci) plánují více digitalizovat (29 %) a nabírat nejvíce zaměstnanců. Naopak menší firmy byly pandemií zasaženy nejvíce a je u nich větší pravděpodobnost, že pozastaví plány digitalizace a budou nabírat méně zaměstnanců. Zrychovat digitalizaci plánuje pouze 16 % středních firem (50–249 zaměstnanců) a 8 % malých firem (10–49 zaměstnanců). Mikro firmy (do 9 zaměstnanců) předpokládají zavádění digitalizace nejméně (6 %).

„Rýsují se i další trendy. Větší společnosti plánují automatizovat nejprve výrobní procesy, následně pak administrativní a IT pozice a front office. Menší firmy se zaměří spíše na digitalizaci podpůrných funkcí, tedy podpory administrativy a kanceláří, kontaktu se zákazníky a finančního oddělení,“ popisuje Rezlerová.

V důsledku současné krize plánuje nejvíce automatizovat a digitalizovat Německo (44 %), Rakousko (35 %), Řecko, Švýcarsko (34 %), Panama, Kostarika, Japonsko (31 %), Guatemala, Itálie (29 %) a Mexiko (27 %). Naopak nejméně automatizace hlásí zaměstnavatelé v Číně (1 %), Spojeném království, Portugalsku, Indii (8 %), Španělsku, na Slovinsku, v Izraeli, Francii, České republice (11 %) a Honkongu (12 %).

Zaměstnavatelé v USA a Německu budou nejvíce posilovat automatizaci a digitalizaci na pozicích kontaktu se zákazníky (28 % USA, 21 % Německo). Nejvíce digitalizované pozice ve financích a účetnictví plánují Kostarika (25 %), Spojené království (21 %) Řecko (20 %) a Maďarsko (20 %). Administrativní pozice chtějí nejvíce digitalizovat švédští (39 %) a němečtí zaměstnavatelé (28 %). Největší digitalizaci zpracovatelského průmyslu a výroby plánuje Indie (38 %), Asie a Tichomoří (21 %) bude automatizovat nejvíce IT a výrobu.

Odvětví, u nichž v ČR probíhala automatizace před pandemií pomaleji, nyní svůj náskok dohánějí. Nejvíce zrychlí digitalizaci a automatizaci finanční sektor, pojišťovnictví, prodej nemovitostí (24 %), vyčkávat bude 7 %. V důsledku krize zrychlují digitalizaci své činnosti, zejména administrativních funkcí a kontaktu se zákazníky. 11 % firem působících v odvětví stavebnictví hlásí, že digitalizaci zrychlí a 9 % hlásí, že bude vyčkávat. Zástupci zpracovatelského průmyslu a výroby budou spíše vyčkávat (13 %), zrychlovat digitalizaci předpokládá 8 %. Maloobchod je z hlediska digitalizace nejvíce konzervativní – pouze 4 % firem budou v důsledku krize digitalizaci zrychlovat, 11 % bude vyčkávat.

„U odvětví, která byla krizí zpočátku zasažena nejsilněji, včetně výroby, stavebnictví a maloobchodu, je situace nejednoznačná. Některé firmy se rozhodly pro automatizaci a digitalizaci, aby se rychle přizpůsobily nové situaci. Jiné se rozhodly počkat, jak se bude situace dále vyvíjet, a své plány pozastavily,“ podotýká Rezlerová.

Největší pokles v počtu pracovních míst v důsledku automatizace a digitalizace je v ČR na finančních a účetních pozicích (-20 %), následují administrativní pozice, kde zaměstnavatelé předpokládají pokles o 11 %. Pozice věnující se obchodu a péči o zákazníky pravděpodobně nečekají žádné změny v počtu pracovních míst. Naopak největší nárůst v počtu pracovních míst očekávají pozice ve výrobě a zpracovatelském průmyslu (38 %), IT (40 %) a HR (44 %). „V roce 2018 zaměstnavatelé neplánovali zvyšovat počet zaměstnanců v personalistice, někteří dokonce počítali s jejich poklesem. Dva roky poté vidíme, že firmy investují do technologií v oblasti lidských zdrojů a nabírají do HR nové zaměstnance,“ říká Jaroslava Rezlerová.

V roce 2021 a v následujících letech bude podle HR manažerů nejdůležitější zdraví a pohoda zaměstnanců, které jsou ještě zásadnější z hlediska následujících priorit, tedy zavedení nových modelů práce a většího zaměření na posilování kvalifikace, učení a rozvoje. 43 % HR manažerů považují zdraví a pohodu zaměstnanců za nejdůležitější prioritu.

Revoluce dovedností spolu s krizí posílily poptávku po technických i lidských dovednostech. Měkké dovednosti jako je komunikace, efektivní nakládání s časem a nastavování priorit, přizpůsobivost, analytické myšlení, iniciativní přístup a empatie jsou více ceněné a žádané než kdy dříve a jsou základním předpokladem úspěchu. „Masivní přechod na práci na dálku vedl ke zvýšení poptávky po schopnosti spolupráce, týmové práce a dalších měkkých dovednostech. Ovšem pouze 24 % firem do měkkých dovedností investuje a jen pětina plánuje v příštích šesti měsících konkrétnější postupy pro rozvoj vedoucích pracovníků,“ říká Rezlerová.

Potřebné dovednosti se mění rychleji než dříve a talentů je nedostatek, proto organizace potřebují́nové strategie pro rozvoj talentů a pracovní́ síly, aby přitáhly, rozvíjely, motivovaly a udržely si ty nejtalentovanější pracovníky pro další fáze revoluce dovedností.

„Zásadní výzvou tohoto desetiletí je pomáhat lidem rozvíjet potřebné dovednosti a zvyšovat jejich kvalifikaci, aby mohli zastávat role, po nichž je největší poptávka v kontextu probíhající revoluce dovedností. Vytvářet lepší pracovní prostředí, kde může každý plně rozvinout svůj lidský potenciál a těžit stejnou měrou z úspěchů, bylo klíčové již před pandemií. O to zásadnější je to nyní,“ uzavírá Rezlerová.