Trendy v cestování: Nomádi se mění ve slowmády

Kvůli pandemii se proměnily také preference cestujících a oblíbenost jednotlivých způsobů dopravy. Favoritem se mimo jiné díky relativní cenové stabilitě a větší poptávce po krátkých a středně dlouhých cestách staly vlaky. Co lze očekávat od tohoto roku vzhledem k těmto změnám?

Dopad pandemie na cestování je při pohledu na čísla zřejmý. Už v prvním čtvrtletí roku 2020 došlo k významnému propadu zájmu zejména o leteckou dopravu, která se během půl roku co do zájmu propadla na třetinu. Cestující, kteří by za jiných okolností volili cestu letadlem, začali častěji jezdit na kratší vzdálenosti a i s ohledem na vyšší míru pohodlí a volnější restrikce si oblíbili cestování vlakem. Tento trend zůstal podobný do začátku minulého roku, kdy zájem o leteckou dopravu začal opět stoupat, nicméně byl záhy utlumen kvůli válce na Ukrajině a ekonomické situaci. Aerolinky proto přistoupily k propouštění a také letiště se musela potýkat s nedostatkem personálu.

Spolu s tím došlo v Česku v roce 2022 k relativnímu vyrovnání zájmu o vlakovou a autobusovou dopravu ve srovnání s předpandemickým obdobím. Během roku se zejména vlaky těšily vyššímu zájmu než před pandemií, jenom v zimě zájem o vlaky klesl. Na druhé straně se v zimě dařilo autobusům, které poprvé od pandemie zaznamenaly výrazně vyšší poptávku než před pandemií.

Všechny tři mody dopravy v posledních letech podražily, vlaky a autobusy obzvlášť během posledních šesti měsíců vlivem inflace. Za vlakové a autobusové jízdenky si lidé aktuálně v průměru připlatí zhruba třetinu, zato ceny letenek jsou jen zhruba o pětinu vyšší. Průměrné ceny letenek v posledních měsících ovšem klesají po předchozím výrazném zdražení, a to zejména kvůli nízké poptávce. Ani s nižšími cenami ale nelze očekávat, že se letecká doprava tento rok zcela postaví zpátky na nohy. I vzhledem k přetrvávajícím podmínkám z loňska je letecká doprava nadále v útlumu, a to zvláště u středně dlouhých cest, jejichž pokrytí nahradily vlaky. V interních datech Omia zatím vyhlídku rychlého zotavení nevidíme.

Současně se změnou cestovního chování se objevily i nové specifické trendy, u kterých lze očekávat, že v tomto roce budou ještě posilovat. Jedním z nich je nepochybně slowmad cestování nebo také bleisure. Na rozdíl od digitálního nomádství člověk sice cestuje v různých zemích a regionech, ale pomaleji. Místo aby na jednom místě strávil víkend nebo týden, střídá různá místa, z nichž na každém pobude třeba pár měsíců. Tuto stále oblíbenější kombinaci práce a cestování využívají zejména lidé pracující v IT sektoru, můžeme ale očekávat, že se rozšíří i mezi další profese, kde bývá práce na dálku běžná.

Do rozhodování, kam a jak cestovat, se také stále častěji promítají ohledy na ochranu klimatu. Zejména příslušníci generace mileniálů a generace Z vnímají jako důležité, aby způsob jejich cestování byl vůči životnímu prostředí co nejšetrnější. I to v současnosti přispívá k popularitě vlakové dopravy, která je zdaleka nejekologičtější. Typickým příkladem může být cesta vlakem Eurostar z Londýna do Paříže. Ta v porovnání s leteckým spojem ušetří až 74 % emisí a cestujícímu skoro dvě hodiny času. V souvislosti s udržitelností ale poroste i důležitost dodatkových služeb, jako je offsetting uhlíkových emisí.

Rok 2023 tak podle nás bude ve znamení vlakové dopravy a posílení současných trendů. S ohledem na vše výše řečené lze poměrně bezpečně říci, že i letos se bude ze tří hlavních dopravních prostředků nejvíce dařit vlakům. Jejich hlavní sezona je tradičně v létě, ale už na jaře určitě bude zajímavé sledovat, jak se jim povede ve srovnání s předchozími roky. Nemáme příliš pochyb o tom, že čísla budou letos ještě vyšší. Autobusům se také daří v létě, ale nárůst zájmu u nich loni nebyl tak výrazný a letos očekáváme podobný vývoj. V případě letecké dopravy bude zajímavé sledovat, zda dojde k alespoň částečné obnově zájmu po opravdu špatném období. Mírně klesající ceny by tomu mohly napomoci, ale podle nás to bude ještě trvat dlouhou dobu. A to nejen s ohledem na současnou mezinárodní a ekonomickou situaci, ale i na dlouhodobé výzvy spojené s jejím dopadem na životní prostředí.