Je fér, že na konsolidaci se podílejí všichni

Daň z nemovitosti bude vyšší. Tato daň je u nás oproti valné většině států Evropské unie a OECD výrazně nižší. Její zvýšení dopadne především na společnosti investující do nemovitostí, kterým skokově narostou náklady. Co se týče dopadu na domácnosti, zvýšení daně z nemovitostí na dvojnásobek by nemělo mít zásadnější vliv na poptávku po bydlení. Ani po navrženém zvýšení nepůjde pro domácnosti o zásadní položku.

Vláda také rozhodla, že místo tří sazeb daně z přidané hodnoty, budeme mít dvě. Sjednocení snížených sazeb DPH na úroveň 12 % je poměrně překvapením. Oproti původně diskutovaných 14 % se jedná o pokles, který bude mít nemalý vliv na příjmy státního rozpočtu. Z hlediska dopadu na nízkopříjmové skupiny obyvatel lze pozitivně hodnotit skutečnost, že ve snížené sazbě budou položky jako teplo a vodné a stočné, které podle dřívějších informací měly být v základní sazbě 21 %.

Nižší sazba DPH se bude vztahovat například na bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby. Zbylé položky, které patřily do snížených sazeb se přesunou do základní 21procentní sazby.

Snížení počtu sazeb DPH ze tří na dvě je z pohledu daňového systému zcela určitě dobrým krokem, je ale otázka, zdali správně načasovaným. Čím méně sazeb DPH máme, tím méně bude vláda čelit lobbistickým tlakům zájmových skupin o přeřazení konkrétních služeb či zboží do nižších sazeb. Vláda si nicméně v krizovém období zúžila manévrovací prostor a rozhodnutím o výši snížené sazby na úrovni 12 % také snížila možné příjmy do státního rozpočtu. Pozitivní zprávou pro občany je snížení DPH u potravin z 15 % na 12 %. Aby se toto snížení projevilo také poklesem cen pro konečné spotřebitele, je nezbytné, aby podmínky na trhu s potravinami byly dostatečně konkurenční. Je na vládě, aby konkurenční prostředí zajistila a tvrdě postihovala porušování pravidel.

Další změnou je, že od roku 2025 vzroste ze současných 19 % na 21 % daň z příjmu právnických osob.  státu to vynese 22 miliard korun. Podle nové úpravy rozpočtového určení daní půjdou zmíněné dva procentní body do státního rozpočtu. Zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 % sice zcela zřejmě neuvítají majitelé obchodních společností, nicméně bylo by značně nefér, pokud by se na konsolidaci veřejných financí nepodíleli. Zvýšení korporátní daně o dvě procenta nebude mít zásadní dopad do hospodaření společností a nepovede k masivnímu odlivu společností z ČR. Daň není pro společnosti nic jiného než náklad a ty v posledních letech rostly v násobně vyšší míře. Sazbou na úrovni 21 % srovnáme sousední Slovensko. Ani zdaleka sazba nedosáhne hodnoty sousedního Německa a je stále pod úrovni sazby Rakouska. Naopak odskočíme Polsku, které má progresivní daň ve dvou pásmech 9 % a 19 %, a Maďarsku, které má rovnou daň 9 %. U Maďarska je nutno podotknout, že mimořádně nízkou korporátní daň vyrovnává nebývale vysoká základní sazba DPH ve výši 27 %, existence daně z bankovních transakcí a lokální daně, což je efektivně obratová daň.

Připlatit si na nákupu budou muset milovníci alkoholu. Daně z cigaret, tabáku na kouření a doutníků se v roce 2024 zvýší o deset procent. V příštích třech letech pak vždy o pět procent. Nižší sazba daně z hazardních her se zvýší z nynějších 23 % na 30 %. Daň z lihu se příští rok zvýší o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent.

Navýšení spotřební daně u lihu byl vcelku očekáváný krok. Stále ji máme spíše nižší oproti ostatním zemím EU. Překvapivé je zvýšení spotřební daně u piva, kde dodatečný výnos má být vyšší než u lihovin. To bude mít samozřejmě za následek další zdražení piva. Již nyní pivovary čelí velkému tlaku rostoucích nákladů. Je dobře, že vláda nenavrhla zavedené spotřební daně z tichého vína, jak se dříve diskutovalo. Argument, že většina zemí EU spotřební daň na tiché víno uplatňuje, a proto ji můžeme také zavést, je poměrně nepřesný. Uplatňují ji především země, které víno neprodukují, ale pouze importují. Z tří největších producentů v EU, Itálie a Španělsko spotřební daň na tiché víno nemají a Francie pouze na relativně nízké úrovni, přitom její výnos se částečně opět vrací vinařům.