Věda a výzkum v oblasti lázeňství a balneologie

Vědecká činnost byla soustředěna především na výzkum farmakologických účinků Glauberových pramenů, slatin, radonových koupelí, vlivu minerálních vod na uhlovodanový metabolismus a léčbu zánětu ledvin. V roce 1946 byl Městský hygienický a balneologický ústav nahrazen Státním balneologickým ústavem, který disponoval 30 lůžky, balneologickým oddělením a laboratořemi. Byl to první klinicky vedený lázeňský ústav s vlastním přívodem minerální vody a celoročním provozem. V roce 1952 byl přejmenován na Léčebný ústav profesora Pelnáře a k 1. lednu 1955 připojen k Výzkumnému ústavu lázeňskému, který byl zřízen v roce 1952. V roce 1961 vznikla pobočka pro Slovensko v Bratislavě, která se v roce 1964 osamostatnila. Ústav v Mariánských Lázních byl v roce 1967 přejmenován na Výzkumný ústav balneologický a potom včleněn jako účelová organizace oboru do hospodářské jednotky českých lázní a zřídel v Praze. Cílem ústavu bylo provádění výzkumu v oboru lázeňství a klimatologie a prohloubení lázeňské péče o pracující. (Wasková, E. (2007) Výzkumný ústav balneologický, Mariánské Lázně. Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni.)

V 70. letech řešil Výzkumný ústav ročně 20 až 40 dílčích úkolů, přibližně dvakrát víc klinických než přírodovědeckých. V roce 1981 byly zřízeny centrální laboratoře a v roce 1983 bylo vybudováno výpočetní středisko. V roce 1982 Výzkumný ústav měl 1 486 publikovaných vědeckých sdělení v monografických a časopiseckých studiích, 327 obhájených závěrečných zpráv a 25 disertačních prací, 205 přednášek na odborných kongresech v zahraničí. Za dalších 10 let bylo publikováno 465 časopiseckých článků a monografií, obhájeno přes 50 závěrečných výzkumných zpráv a předneseno kolem 70 přednášek. (Balneologické listy 1985: výzkumného ústavu balneologického v Mariánských Lázních. Mariánské Lázně, 1985.)

Zrušením Výzkumného ústavu balneologického v roce 1993 se výzkumná činnost v oblasti lázeňství a balneologie pozastavila, což vedlo ke stagnaci českého lázeňství v rámci rezortu zdravotnictví. Chybějící balneologický výzkum měl za důsledek nejen nedostatek vědecky podložených účinků lázeňské léčby na lidský organismus, ale i prohloubení ztráty vědomostní a generační výměny odborníků. Na základě iniciativy Magistrátu města Karlovy Vary byl v roce 2013 založen Balneologický institut, o. p. s. Začalo se s vytvářením databáze doposud vydané balneologické a geologické literatury z oblasti Karlových Varů a s vyhodnocováním hydrogeologických a lékařských posudků. Hlavní činností byla organizace školicích seminářů v oblasti lázeňství a edukačních programů pro lázeňské a odborné lékaře karlovarského regionu.

Činnost Balneologického institutu byla posléze ukončena a pokračovatelem se stal Institut lázeňství a balneologie, v. v. i., zřízený v roce 2019 Karlovarským krajem. Institut lázeňství a balneologie je veřejnou výzkumnou institucí, která by měla navázat na dlouhou tradici a úspěšnou vědeckou činnost Výzkumného ústavu balneologického. Výzkumné projekty Institutu se zaměřují zejména na zkoumání objektivních účinků lázeňské léčby na lidský organismus, výzkum přírodních léčivých zdrojů, kulturně historické a socioekonomické aspekty lázeňství. Kromě základního výzkumu se Institut zabývá i vývojem nových léčebných programů nebo zaváděním nových prvků a technologií do tradiční lázeňské léčby.

Přestože Institut existuje teprve několik let, výzkumným pracovníkům se podařilo získat významné ocenění ESPA (European Spas Association) Innovation Award 2022 za vysokou kvalitu výzkumných projektů a inovativnost přístupů. Mezi nejdůležitější plánované výzkumné projekty Institutu lázeňství a balneologie bezesporu patří strategický projekt Karlovarského kraje Centrum lázeňského výzkumu, který instituce připravuje do Operačního programu Spravedlivá transformace. Cílem tohoto velkého projektu je realizace dílčích výzkumných úkolů z oblasti věd lékařských (objektivizace účinků lázeňské péče) a environmentálních (výzkum a ochrana přírodních léčivých zdrojů).

Zvláštní pozornost v projektu je věnována kulturnímu a historickému aspektu lázeňských měst Karlovarského kraje, které se vyznačují zcela specifickým charakterem urbanismu a architektury lázeňské zóny velkého rozsahu s rozlehlou okolní terapeutickou krajinou, se sítí vycházkových cest a řadou solitérních staveb. Úkolem výzkumných projektů v této oblasti je na základě znalosti historie regionu a kulturního dědictví vytvořit inspirativní prostředí pro další rozvoj cestovního ruchu.

Významná část výše uvedeného strategického projektu je zaměřena i na posílení významu inovací v lázeňství a využívání špičkových technologií vyvinutých výzkumnými pracovníky jako zdroje konkurenceschopnosti a zvyšování jejich přínosů pro dlouhodobý hospodářský růst regionu. Podpora inovačního ekosystému povede ke zvýšení počtu spin‑off společností a posílí komercializaci výsledků výzkumu v Karlovarském kraji. Karlovarský kraj v současné době vynakládá nejnižší výdaje na výzkumně‑vývojové aktivity v ČR, vedle Institutu lázeňství a balneologie zde není další výzkumně‑vývojové pracoviště, ve srovnání s ostatními kraji zde pracuje nejmenší počet výzkumných pracovníků, a to i při zohlednění velikosti regionu.

Pro budoucí rozvoj lázeňství, které je nosným prvkem ekonomiky Karlovarského kraje, má klíčový význam efektivní přenos výsledků výzkumu a vývoje (VaV) z výzkumné sféry do aplikační oblasti a jejich následné využití. Proto Institut lázeňství a balneologie plánuje vybudovat společné vědecko‑výzkumné pracoviště v oblasti digitálních technologií v lázeňství, které umožní realizovat komplexní interdisciplinární výzkumné studie s vysokým aplikačním potenciálem.

Hlavním cílem je nastavení spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou s důrazem na konkrétní společné výzkumné záměry, budoucí aplikovatelnost výsledků a budování dlouhodobého partnerství. Založení společného výzkumného pracoviště s poskytovateli lázeňských služeb představuje mimo jiné efektivní způsob, jak transformovat VaV výsledky do podoby konzistentní, kvalifikované a nákladově efektivní služby založené na vzájemné synergii mezi jednotlivými aktéry.

Dosavadní výsledky aplikovaného výzkumu v oblasti lázeňství a balneologie představí pilotní ročník konference Moderní technologie v lázeňství, která se bude konat dne 27. 4. 2023 v Karlových Varech. Záštitu nad akcí převzala primátorka města Karlovy Vary Andrea Pfeffer Ferklová. Konference, jejímž cílem je prezentovat aktuální trendy ve využití moderních technologií v lázeňství, založí novou tradici – každoroční setkání, na němž zástupci výzkumných organizací a podnikové sféry, vysokých škol a inovačních firem budou prezentovat veřejnosti své nejnovější poznatky, moderní technologie a inovace. Transfer výzkumných výsledků povede k zintenzivnění spolupráce Institutu lázeňství a balneologie se subjekty aplikační sféry, ke zvýšení schopnosti uplatnění výzkumných výsledků v praxi a k rozvoji krajského inovačního ekosystému.