Migrace – důvod proč Okunův zákon v USA letos nebude platit

Když už se ovšem bavíme o revizích amerických odhadů v průběhu tohoto roku, tak je třeba rovněž přiznat, že bylo nutné posunout i prognózované míry nezaměstnanosti. Ta se zřejmě usadí na současné či trochu vyšší úrovni, takže podle nás by mohla v prosinci skončit na hodnotě 4,3 % (4,4 % je pro zajímavost odhad Fedu). Letos tak dojde k poněkud zvláštní makroekonomické situaci, kdy americká ekonomika šlapala tempem, které bylo nad jejím potenciálem, ale na druhou stranu se viditelně zvýšila míra nezaměstnanosti. Došlo tak fakticky k porušení jednoho ze základních empirických vztahů makroekonomie – takzvaného Okunova zákona. Jak k tomu mohlo dojít?

Podle našeho názoru je třeba vysvětlení hledat v masivní migraci do USA. Ta v posledních dvou až třech letech dramaticky zrychlila, přičemž v post-covidových letech neměl hladový trh práce žádný problém absorbovat rychle rostoucí pracovní sílu, která se do USA valí zejména skrze jižní hranici. Jen pro představu zatímco před covidem činila (čistá) migrace do Spojených států něco kolem 1-1,5 milionu lidi ročně, tak v současnosti je to 3-3,5 milionu. Takové množství lidí by nebylo problém zaměstnat v situaci, kdy na jednoho nezaměstnaného připadala dvě volná pracovní místa. V momentě, kdy je tento poměr blízký jedna ku jedné, začleňovat masivně přibývající nové pracovní síly není tak snadné, tím spíše, že covidem vystrašení rezidenti se rovněž pozvolně vracejí na trh práce.

V součtu to tedy znamená, že silná migrace letos přispěla k překvapivě silnému neinflačnímu růstu (neboť tlumila mzdové tlaky), když odvrácenou stranou této konstelace byl nárůst míry nezaměstnanosti. Ten by se měl ukázat jako dočasný, tedy za předpokladu, že americká ekonomika nebude čelit dalším šokům.