Investování se aktivně věnuje 4 z 10 Čechů

Dvě třetiny Čechů se snaží zhodnotit své peníze. Nejčastěji – ve více než 73 % případů – k tomu využívají spořicí účty, vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů . Zkušenosti z minulých let však ukazují, že spořicí účty nejsou dostatečně efektivní, a v dobách recese často nedokážou ochránit úspory ani před inflací. Z tohoto důvodu se ani obecně nepovažují za plnohodnotný investiční nástroj.

„Spořicí účet je skvělým nástrojem pro tvorbu krátkodobé rezervy. Má nicméně své limity a již z principu v dlouhodobém horizontu zpravidla nabídne menší zhodnocení finančních aktiv než investování. Výhodou spořicího účtu je fakt, že finanční prostředky jsou okamžitě dostupné a dají se rychle přesunout na běžný účet. U investic naopak musíme počítat s tím, že vložené prostředky nebude možné či výhodné kdykoliv vybrat,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Snaha zhodnocovat své příjmy výrazně roste s vyšším vzděláním nebo příjmy. Zatímco mezi jedinci se základním vzděláním se snaží své prostředky zhodnocovat zhruba 4 z 10 respondentů, u vysokoškolsky vzdělaných jde už o víc než 8 z 10. „Vyšší vzdělání je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících to, že se lidé snaží své finanční prostředky zhodnotit a investovat. Obecně vyšší vzdělání souvisí i s vyšší finanční gramotností a lepší orientací ve světě financí a investic. Dalším zásadním faktorem je příjem. Lidé s nižšími příjmy, pro které je často problém zaplatit i nutné výdaje, se do investic pouští méně často než lidé s vysokými příjmy. Stejně tak se do investování pouští méně často lidé, kteří žijí v nájmu. To může souviset s jejich horší finanční situací, ale i s tím, že koupě vlastního bydlení představuje určitou formu investice,“ říká Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Z těch, kteří usilují o zhodnocení svých peněz, se 63 % dle svých slov věnuje investování – z celkové populace jde o 41 % Čechů. „Zatímco při zhodnocování peněz byly patrné zejména rozdíly na základě vzdělání a příjmů, u investic se kromě těchto faktorů projevují i výrazné genderové rozdíly. Muži, kteří své peníze zhodnocují, se investicím věnují v 70 % případů, u žen jde pouze o 54 %,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Podle Tomáše Žďáry z České spořitelny však obecně mezi Čechy roste zájem o investování. „Meziročně (září 2023–září 2024) se zvýšil počet investorů o 8 % a průměrná výše pravidelně investované částky se pohybuje okolo 2 000 Kč. Aktuálně máme již 644 tisíc investorů, což je téměř každý čtvrtý z našich 2,9 milionu aktivních klientů. Z celkového počtu investorů se pravidelnému investování věnuje více než 60 %,“ uvádí Tomáš Žďára, který odpovídá za digitální investiční řešení České spořitelny.

Rozdíly v přístupu k investování mohou být podle Kamily Fialové způsobeny sociálně-kulturními faktory, ale také ekonomickými a finančními rozdíly. „Ženy často čelí větší ekonomické nejistotě a mají menší příjmy a finanční polštář než muži. Vedle toho, že mají méně prostředků, které by mohly zhodnocovat, to také vede k větší opatrnosti při rozhodování a vyhýbání se rizikům, která by mohla ohrozit jejich finanční stabilitu.“ Podle Moniky Hrubé, která odpovídá za strategii finančního zdraví a zákaznické zkušenosti České spořitelny mají ženy také častěji promyšlený dlouhodobý plán svých investic a jejich předání další generaci. Současně jsou k sobě více kritické než muži.

Investování se Čechům ve většině případů daří a 76 % z nich hodnotí své snažení jako ziskové. U 31 % jde o zisky v takové výši, že poráží inflaci. Za výrazně nebo alespoň mírně ztrátové jej považuje pouhých 3,5 % Čechů, kteří investují. Tomu odpovídá i spokojenost s investicemi v uplynulém roce, ke které se hlásí téměř 8 z 10 investorů.

Pokud jde o finanční prostředky, které mají Češi uložené v akciích, dluhopisech a dalších typech investic, ve 30 % případů se jedná o částku nižší než 100 tisíc korun. Pětina investorů má investováno mezi 100 a 300 tisíci korunami, a u 12,5 % investujících Čechů jde o 300 tisíc až půl milionu korun.

Ze svých ročních příjmů odkládají Češi do investic nejčastěji 6–10 % prostředků – tvrdí tak třetina investujících respondentů. Jen jeden z deseti investorů si skrze investice odkládá více než čtvrtinu příjmů. Optimální je podle Moniky Hrubé z České spořitelny držet se zažitého pravidla 50:30:20. „Polovina příjmu jde na nezbytné výdaje, 30 procent na zábavu a zbytnosti a 20 procent si budeme odkládat. Může to být pomocí trvalého příkazu hned po výplatě nebo využitím některého nástroje přímo v mobilním bankovnictví.”

Sledovat lze i skutečnost, jak Češi investují a podle čeho se rozhodují. Přiklání se spíše k nižší rizikovosti nežli k vyššímu zhodnocení, neplatí to ale plošně. „Ženy jsou v investičních rozhodnutích rozvážnější a opatrnější, nedělají impulzivní kroky a jdou do menšího rizika. Volí spíše dlouhodobé investiční strategie a přemýšlejí o složení svých portfolií – více než muži investují do oblastí s pozitivním dopadem na společnost a životní prostředí,” doplňuje Monika Hrubá.

Zatímco ženy vykazují větší opatrnost, u mužů je vidina vyššího zhodnocení silnější než potřeba nižšího rizika, což však může být způsobeno i tím, že muži rizika častěji aktivně diverzifikují (54,2 %) a investují tak v rámci širšího portfolia. U žen diverzifikuje jen 32,7 % investorek. Rozdíly v averzi k riziku se ale projevují i napříč věkovými skupinami, jak ostatně upozorňuje i Kamila Fialová ze Sociologického ústavu: „Zatímco mladší lidé preferují vyšší výnos, s rostoucím věkem se již riziko stává významným faktorem investičních rozhodnutí. To je naprosto racionální, protože lidé se s blížícím odchodem do důchodu svými investicemi většinou zajišťují právě na nadcházející důchod a riziko je pro ně z toho důvodu méně akceptovatelné.“