78 % výrobků z Temu neprošlo bezpečnostním atestem

Nejde totiž jen o obchodní model. Českým e-shopům, značkám a firmám v e-commerce to zásadně ztěžuje situaci. Musí dodržovat desítky, možná stovky pravidel, platit daně, odpovídat za kvalitu a bezpečnost. A pak tu jsou giganti, kteří si díky statutu „platformy“ z toho všeho vyberou jen to, co se jim hodí. Jak v tom má kdokoliv místní obstát? Není přece fér, aby jedni nesli všechna rizika a povinnosti, zatímco druzí jen inkasovali zisky a prodávali zboží, které může být klidně i nebezpečné.

Napadá mě paralela s metanolovou aférou. Tehdy byli lidé rádi, že si můžou koupit levný alkohol. Než přišly první otravy a úmrtí. I dnes spousta lidí nakupuje levné zboží bez ohledu na to, odkud přichází a co vlastně obsahuje. Evropská spotřebitelská organizace BEUC nedávno zjistila, že 78 % výrobků testovaných z Temu nesplňuje bezpečnostní normy EU. To je šílené číslo a přesto se prodávají dál. Proto mi připadá důležité na to upozorňovat – dřív, než se něco opravdu vážného stane.

Pokud zmíním příklad jenom z našeho segmentu, jednou ze škodlivých chemikálií v textilu jsou bisfenoly, chemické sloučeniny využívané zejména při výrobě plastů a pryskyřic, které se ve spodním prádle používají ke stabilizaci barev a materiálů, zejména v syntetických látkách. Výrobce spodního prádlo, který neřeší zdravotní nezávadnost pak často používá i další chemické látky, které mohou být zdraví škodlivé. U některých zjištěných látek je prokázáno, že zvyšují riziko potratu, rakoviny prsu a kardiovaskulárních onemocnění, hormonálních poruch a oslabují imunitní systém.

Nevím, jestli je opravdu výhodné koupit si produkt, který má skoro osmdesátiprocentní šanci, že nám uškodí. Mně to výhodné rozhodně nepřijde. A už vůbec ne spravedlivé vůči těm, kdo pravidla dodržují.

Změna přitom nemusí spočívat ve vytváření nových zákonů. Mnohem účinnější by bylo začít důsledně vyžadovat dodržování těch stávajících – a to plošně. Výzvou tedy je chránit zákazníky a vytvořit férové prostředí pro všechny. Pravidla musí platit pro každého – bez ohledu na to, jestli zboží přichází od českého výrobce nebo z čínského skladu. A pokud už zákony máme, pak je potřeba je skutečně vymáhat. Jen tak lze zajistit, že podnikání v Česku nebude trestem, ale cestou k růstu a důvěře spotřebitelů.