Češi se chtějí v práci vzdělávat

Pro většinu zaměstnanců totiž vzdělávání znamená víc než jen splnění povinných požadavků – je to šance, jak se profesně posunout a zlepšit svou kariéru. Pokud ale ve firmě tuto možnost nevidí, začínají přemýšlet o odchodu. Zajímavější náplň práce je po vyšší mzdě druhým nejčastějším důvodem, proč lidé v Česku zvažují změnu zaměstnání.

Možnost ovlivnit obsah vzdělávání je však stále spíše výjimkou. Jen 23,6 % zaměstnanců uvedlo, že jim zaměstnavatel dovoluje vybrat si oblast, na kterou se chtějí zaměřit, zatímco 7,8 % o tuto příležitost přišlo. U více než dvou třetin pracovníků se situace nemění – vzdělávání určují zaměstnavatelé bez jejich účasti.

Nerovnoměrná je i dostupnost: čím vyšší je mzda, tím častěji mají zaměstnanci možnost rozhodovat o svém rozvoji. U nejlépe placených to potvrzuje téměř 39 %, zatímco u nejhůře placených jen 10 %. Významnou roli hraje i věk: mladí lidé ve věku 15–24 let mohou volit ve více než 30 % případů, zatímco u zaměstnanců nad 55 let jde jen o 9,6 %. Firmy tak často přehlížejí starší pracovníky, přestože právě oni disponují cennými zkušenostmi a potenciálem.

Je tu ještě jeden problém a zároveň příležitost. Většina vzdělávacích aktivit ve firmách se totiž zaměřuje především na povinná školení spojená s bezpečností práce, normami, certifikacemi či interními postupy a procesy. Jen 23 % firemních vzdělávacích aktivit míří na skutečný profesní a kariérní rozvoj zaměstnanců. Pokud by zaměstnavatelé dokázali systematicky propojovat vzdělávání s možnostmi kariérního posunu, měli by výrazně vyšší šanci své lidi udržet. Pro převážnou většinu zaměstnanců  (60 %) je totiž právě možnost posunu k zajímavější náplni práce a lepší perspektiva uplatnění do budoucna klíčová.

Český kontext potvrzují i výsledky dalšího výzkumu: JobsIndex 2025. Češi jsou tradičně usedlí a práci často nemění, proto očekávají upřednostňují karierní posun v rámci firmy. Jen 27 % zaměstnanců však uvedlo, že v aktuálním zaměstnání se jejich perspektiva dobrého uplatnění do budoucna zlepšuje, zatímco u 73 % lidí dochází buď ke stagnaci, nebo se jejich vyhlídky na uplatnitelnost v budoucnu snižují. Jejich pocit budoucí jistoty se navíc dlouhodobě zhoršuje. To vytváří riziko pro firmy, které nedokážou nabídnout lidem cestu k využití nově nabytých dovedností.

„Zajímavější náplň práce je po vyšší mzdě druhým nejčastějším důvodem změny zaměstnání v ČR. Češi ovšem práci mění méně často než zaměstnanci v jiných zemích a vzdělávání vnímají především jako cestu k posunu v rámci firmy. Společnosti však tento potenciál často nevyužívají. Většina vzdělávacích aktivit se zaměřuje na povinná školení spojená s bezpečností práce, normami, certifikacemi či interními procesy a směrnicemi. Jen menší část je určena k cílenému rozvoji schopností a dovedností umožňujících skutečný posun v aktuální náplni práce, nebo interní přesun na atraktivnější pozici – což je přitom oblast, o kterou zaměstnanci stojí nejvíce – chtějí nové znalosti uplatnit a posunout se k zajímavější práci za lepších podmínek. Pokud se jim to ve firmě nedaří, častěji zvažují změnu zaměstnavatele. Investice do vzdělávání proto dávají smysl především tehdy, pokud jsou propojeny s reálnou možností profesního a kariérního rozvoje lidí. V opačném případě paradoxně hrozí, že podniky dají lidem vzdělání a pak nejmotivovanější a nejperspektivnější pracovníky ztratí,“ říká analytik trhu práce Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.

Mezinárodní porovnání osmi zemí (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Česko, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko) ukazuje, že kariérní posun je pro zaměstnance v Česku i na Slovensku klíčovým důvodem ke vzdělávání – v obou zemích ho uvádí téměř 60 % lidí. V žádné jiné zemi regionu přitom tento podíl nepřesahuje 50 %.

V Estonsku, Lotyšsku nebo Bosně a Hercegovině je naopak vzdělávání spojováno spíše se strachem, aby zaměstnanci nezaostávali za ostatními. V zemích Balkánu pak hraje větší roli snaha posílit konkurenceschopnost na trhu práce. Český kontext je v tomto směru jasný: lidé chtějí vzdělávání využít především k posunu v rámci své profese a k lepším pracovním podmínkám.