Češi se s umělou inteligencí v náboru setkávají zřídka

Podle průzkumu má zatím osobní zkušenost s AI v náboru pouze 12 % lidí. Jejich postoj je ale jasný. Téměř polovina z nich (49 %) ji hodnotí negativně.  Co konkrétně lidem na AI v náboru vadí? Zhruba čtvrtina (23 % respondentů) označila za hlavní problém ztrátu lidského kontaktu. Když hledáte práci, znamená to, že chcete už při náboru vidět živé lidi a poznat, jaká je ve firmě atmosféra – ne si povídat se strojem.  Další více než čtvrtina (27 %) má obavy z nesprávného vyhodnocení svých reakcí nebo odpovědí. Dalších 6 % má obavy z diskriminace a nespravedlnosti a 13 % nevidí oproti běžnému náboru zásadní rozdíl.

Odmítavý postoj vyjádřili i ti, kdo se s AI v náboru zatím nesetkali.  Více než polovina lidí (52 %) by z využití AI v náboru vůbec nebyla nadšena a 12 % by se dokonce přestalo o danou pozici ucházet. To jasně ukazuje, že nedomyšlené nasazení AI by pro firmy mohlo znamenat ztrátu podstatné části kandidátů.

„Umělá inteligence firmám šetří čas a peníze. Jsou ale oblasti, kde by stále měli lidé mluvit s lidmi – a mezi ně jasně patří nábor nových kandidátů. Doporučujeme, aby si každá společnost velmi pečlivě zvážila, zda jí úspora díky AI stojí za ušlé příležitosti v podobě zájemců o práci, kteří raději půjdou jinam – do firem, které si zachovaly osobní lidský přístup. Nasazení AI v náboru je proto riskantní a úspory uvedené v tabulkách nemusí vyvážit možné ztráty na straně důvěry kandidátů,“ komentuje výsledky Miroslav Dravecký, analytik portálu Platy.cz.

Data potvrzují, že z pohledu zaměstnavatelů není zavádění AI do náboru jen technická, ale především komunikační a psychologická výzva. Kandidáti stále očekávají osobní kontakt a férové jednání. Firmy, které dokážou AI využít jako efektivního pomocníka – například pro předvýběr nebo rychlejší reakci – a zároveň zachovají lidský prvek, mohou získat konkurenční výhodu. Chybně nasazená AI naopak může důvěru kandidátů výrazně narušit a firmu poškodit.

Výsledky průzkumu mimo jiné ukazují určité odlišnosti podle pohlaví, vzdělání nebo výše příjmů. Ženy vnímají AI v náboru kritičtěji než muži (54 % vs. 46 %). Zatímco mezi manuálními profesemi a nízkopříjmovými skupinami převažuje skepse a obavy, lépe placení a vzdělanější lidé AI vnímají jako hrozbu o něco méně a častěji připouštějí, že může být přínosem. Ze skupiny s nejvyššími příjmy pochází 40 % těch, kteří AI v náboru hodnotí pozitivně. Naproti tomu z nízkopříjmové skupiny je jen 21 % respondentů, kteří implementaci AI schvalují. Tito lidé zároveň vykazují nejvyšší míru obav z nespravedlivého nebo chybného vyhodnocení žádosti – 34 %.