Hackeři kradou i výpočetní výkon umělé inteligence
Výzkumníci FortiGuard Labs, výzkumné organizace společnosti Fortinet, zdokumentovali případ, který ukazuje, jak rychle se mění cíl kybernetických útočníků. Zatímco dříve...
Jak bezpečně se cítí Češi v každodenním životě? Na tuto otázku se ČSOB Pojišťovna podívala už potřetí prostřednictvím unikátního průzkumu realizovaného s výzkumnou agenturou STEM/MARK. Ten ukázal, jaké mají lidé největší obavy – od ztráty bydlení a příjmu přes krádeže až po ohrožení zdraví či poškození majetku. Podle výsledků Indexu bezpečí se Češi drží mírně nad polovinou pomyslné stupnice.
ČSOB Pojišťovna i letos navázala na svůj unikátní průzkum Index bezpečí, který mapuje, jak se lidé v České republice cítí chráněni před nejčastějšími životními riziky. Výsledky ukazují, že v populaci převládá racionální až opatrný přístup.
„Výsledky průzkumu ukazují, že Češi k rizikům přistupují stále racionálně a uvědomují si, že prevence je klíčem k větší jistotě v životě. Zároveň vidíme, že pojištění pro většinu lidí představuje důležitou oporu. Naší ambicí je proto nabízet produkty a služby, které pomáhají lidem cítit se skutečně chráněni v situacích, které jsou pro ně nejvíce ohrožující,“ říká Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny.
Rozsáhlého průzkumu, který proběhl v polovině letošního roku, se zúčastnilo více než dva tisíce respondentů z celé České republiky napříč věkovými skupinami, vzděláním i sociálním zázemím. „Výsledky nám přinesly řadu zajímavých zjištění – například v jakých krajích se lidé cítí nejvíce v bezpečí, jak se jejich přístup k rizikům liší podle příjmů či vzdělání, nebo zda větší pocit jistoty prožívají spíše mladší, či naopak starší generace. Zkoumali jsme také, v jakých konkrétních oblastech se lidé cítí chráněni,“ uvádí Petr Gajdušek, expert na finanční výzkum z agentury STEM/MARK, která průzkum pro ČSOB Pojišťovnu realizovala.
Výsledky potvrzují, že pocit bezpečí je úzce spojen s ekonomickou stabilitou a mírou připravenosti na nečekané situace – tedy nejen s reálnou finanční rezervou, ale i s využíváním pojištění jako nástroje ochrany.
„Průzkum nám opět ukazuje, že lidé vnímají pojištění jako důležitý nástroj, který jim pomáhá zvládat nejistoty. Zdraví je pro většinu z nás klíčovou hodnotou, ale roste i povědomí o potřebě chránit svůj majetek a finanční stabilitu. Naším cílem je být partnerem, který pomáhá tyto jistoty posilovat,“ doplňuje Jiří Střelický z ČSOB Pojišťovny.
Vlastnictví majetku je v české populaci do značné míry závislé na výši příjmu, ale svou roli hrají také věk, složení domácnosti či místo, kde lidé žijí. Zatímco mladší generace častěji bydlí v nájmu, starší lidé a rodiny s dětmi obvykle vlastní více druhů majetku.
Průzkum ukázal, že osobní automobil vlastní 77 % respondentů, rodinný dům v osobním vlastnictví 46 %, byt 38 % a chatu či chalupu 16 %. Dopravní prostředky mají nejčastěji vícečlenné domácnosti a lidé žijící v menších obcích do pěti tisíc obyvatel, kde je vlastní automobil často nezbytností.
Ukazuje se také, že domácnosti s vyššími příjmy nejenže vlastní více majetku, ale také se častěji spoléhají na pojištění. Platí to zejména pro respondenty žijící v rodinných domech – ti se podle průzkumu výrazně více pojišťují nejen proti rizikům spojeným s majetkem, ale i obecně proti dalším životním událostem.
„Lidé s vyšším příjmem mají obvykle širší spektrum majetku, a tím i vyšší potřebu ochrany. Pro ně je proto pojištění nástrojem, jak snížit riziko finančních ztrát. Naopak domácnosti s nižšími příjmy častěji uvádějí, že se na pojištění nespoléhají, což může být dáno i tím, že jsou pro ně náklady na pojištění příliš vysoké,“ vysvětluje Petr Gajdušek z agentury STEM/MARK.
Respondentům s příjmy nad 50 tis. Kč pojištění alespoň někdy pomohlo (78 % z nich). Dotázaní s příjmy do 20 tis. Kč častěji neřešili žádnou událost, kde by ho potřebovali (38 % z nich oproti 28 % v celé populaci).
V průzkumu se ukázalo, že lidé, kteří se považují za opatrné (28 %), častěji vnímají, že je negativní události potkávají opakovaně. Ti, kteří rizika spíše ignorují (5 %) nebo je podceňují, naopak mají pocit, že se jim podobné situace stávají jen výjimečně nebo vůbec. Lidé s racionálním přístupem (56 %) míru prevence přizpůsobují míře rizik. Bezstarostní respondenti (11 %) nebezpečí moc neřeší a spoléhají se na životní štěstí.
Mladí lidé do 25 let se často s pojistnými událostmi ještě osobně nesetkali (50 % z nich).
Zdraví je pro Čechy dlouhodobě nejcennější hodnotou a jeho ohrožení vnímají jako vážné riziko, které by výrazně ovlivnilo jejich život (61 %). Nejvíce se obávají vážné nemoci s následky, následované úrazem. Ztrátu bydlení naopak nejvíce jako hrozbu vnímají lidé v domácnosti či na mateřské dovolené. Téměř polovina (47 %) lidí uvádí, že jejich život by výrazně ovlivnilo ohrožení jejich duševního zdraví.
Za nejméně nebezpečnou událost považují respondenti vykradení auta, v otázce napadení soukromí přes internet panuje také spíše nižší míra obav.
Ženy hodnotí možné dopady událostí na svůj život výrazně citlivěji než muži. Zároveň se ukázalo, že mladí lidé se prevencí rizik zabývají více než starší generace.
Úrazy, dopravní nehody, vykradení auta nebo vážná nemoc s následky se významně častěji stávají mužům. Jsou události, kterých se obávají typicky starší lidé a důchodci (vážná nemoc) a naopak jsou události, kterých se obávají spíše lidé nižšího až středního věku (ztráta zaměstnání, škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí).
U položek týkajících se auta, majetku nebo cestování platí, že čím větší příjem dotázaní mají, tím častěji podnikají kroky, aby uvedeným rizikům předcházeli.
Index bezpečí ukázal, že vnímání ochrany před negativními životními událostmi se napříč Českou republikou značně liší. Nejvyšší pocit bezpečí mají obyvatelé Královehradeckého kraje, kde Index dosáhl hodnoty 58,0 bodu. Lépe se v tomto ohledu cítí také obyvatelé Prahy (56,1) a Pardubického kraje (55,1). Naopak nejnižší míru bezpečí vnímají lidé v Plzeňském kraji (50,1) a Středočeském kraji (51,3).
Z hlediska obav se napříč regiony nejčastěji opakuje strach z vážného ohrožení či poškození zdraví, finanční újmy či ztráty příjmu.
Češi nejčastěji důvěřují cestovnímu pojištění (39 %), pojištění odpovědnosti (37 %) a pojistným produktům spojeným s případnou dopravní nehodou (36 %). Naopak nejnižší míru důvěry mají v pojištění vážné nemoci s následky (27 %), ztráty zaměstnání (27 %) nebo zcizení peněz přes internet (28 %).
Přestože obavy i pojištění samotné zůstávají meziročně podobné, průzkum ukazuje, že role pojištění v životech Čechů zůstává klíčová – a to zejména u majetku, zdraví a finanční stability.
„Vidíme, že lidé vnímají pojištění jako oporu v nejistých časech, a to zejména v situacích, které mohou zásadně ovlivnit jejich život – ať už jde o zdraví, bydlení nebo finanční jistoty. Naším cílem je být spolehlivým partnerem, který jim pomůže připravit se na rizika a cítit se bezpečněji,“ uvádí Jiří Střelický.
Výsledky třetího ročníku Indexu bezpečí ukazují, že Češi zůstávají obezřetní a k rizikům přistupují s rozvahou a pocit bezpečí silně ovlivňuje výše příjmu, vzdělání, region, ve kterém lidé žijí, a také vlastnictví majetku.
Pojištění hraje v životech Čechů klíčovou roli – sedm z deseti respondentů spoléhá, že jim v těžkých chvílích pomůže. A přestože se situace oproti loňsku výrazně nezměnila, výsledky potvrzují, že prevence a správné pojištění jsou pro posílení pocitu bezpečí zásadní. ČSOB Pojišťovna proto chce i nadále nabízet řešení, která lidem pomohou chránit to nejcennější – zdraví, majetek a finanční stabilitu – a podpořit je v tom, aby se cítili jistěji v každodenním životě.