Neděle 16. června 2024
ikona hodiny1. 11. 2023 06:59

Index bezpečí 2023: Češi jsou na polovině

Nejméně se obáváme o střechu nad hlavou, největší strach máme z finanční újmy a ohrožení zdraví

ČSOB Pojišťovna v unikátním průzkumu zjišťovala, jak se lidé cítí v České republice v bezpečí z pohledu nejběžnějších negativních událostí, které je mohou v životě potkat jako ztráta bydlení, ohrožení zdraví, finanční újma, krádež, ztráta příjmu a poškození majetku. Z pohledu pocitu bezpečí jsou Češi dle Indexu jen těsně nad polovinou.

Petr Milata autor

ČSOB Pojišťovna, tiskový mluvčí

Foto: Shutterstock.com Index bezpečí ukázal, jaká rizika Češi vnímají a čeho se obávají Foto: Shutterstock.com

„Index bezpečí je v podstatě sonda do české populace, která nám ukazuje, z čeho mají lidé největší nebo naopak nejmenší obavu, jak se proti těmto hrozbám chrání a do jaké míry to všechno má vliv na jejich osobní život. Kombinace těchto faktorů nám ukazuje, že největší strach mají Češi z finanční újmy a ohrožení nebo poškození zdraví. Naopak nejméně starostí si dělají s tím, že by mohli přijít o střechu nad hlavou,“ popisuje principy Indexu a hlavní zjištění Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny.

Rozsáhlého průzkumu, který se uskutečnil v polovině tohoto roku, se zúčastnilo více než dva tisíce lidí z celé ČR různého věku, vzdělání i sociálního zázemí. „Díky průzkumu jsme zjistili i celou řadu dílčích zajímavostí. Ve kterém kraji se lidé cítí nejbezpečněji, jak se ke hrozbám staví lidé z hlediska svých příjmů či vzdělání. Zda se cítí být v bezpečí spíše mladší nebo starší lidé a v jakých konkrétních oblastech,“ popisuje jen některé dílčí poznatky Petr Gajdušek, expert na finanční výzkum z agentury STEM/MARK, která se na realizaci Indexu bezpečí s ČSOB Pojišťovnou podílela.

Lidé s vysokými příjmy a ti z Královéhradeckého kraje

Nejvyšší hodnotu Indexu bezpečí najdeme u lidí s příjmy nad 50 000 Kč (61,5) a dále u Čechů, kteří spoléhají na pojištění v každé situaci, tedy jak co se týče rizik spojených s majetkem, tak i se zdravím (60,1).

Pohled do krajů České republiky říká, že nejvyšší Index mají lidé v Královéhradeckém kraji (57,4), následuje Liberecký kraj (55,7) a Jihočeský kraj (55,1). Nejnižší Index bezpečí vyšel ve Zlínském kraji (49,8), Plzeňském kraji (50,2) a ve Středočeském kraji (50,4). Pravděpodobně nepřekvapí, že Index bezpečí vychází lépe u respondentů, kterým se dějí nehody a negativní události spíše výjimečně (57,6).

Češi a riskování

U respondentů průzkumu obecně převládá racionální až opatrný přístup k hrozbám/rizikům, která se mohou v životě přihodit. Celkem 52 % dotázaných míru prevence přizpůsobuje míře rizik. V této skupině významně převládají muži ve věku 40 – 55 let s alespoň maturitním vzděláním a příjmem 20 – 50 000 Kč. Jsou tu také častěji zastoupeni studenti a zaměstnanci. Opatrných, kteří se snaží být připraveni na vše, je ve společnosti 34 % a jde především o ženy, o lidi starší 71 let, dále o lidi bez maturity, respondenty s příjmem do 20 000 Kč a tuto odpověď častěji uváděli i důchodci, lidé v domácnosti a nezaměstnaní.

Zejména mladší respondenti do 40 let a podnikatelé se řadí do kategorie bezstarostní, jež rizika příliš neřeší a spoléhají se na štěstí. Jde o 11 % Čechů. Zbylá 4 % najdeme v kategorii riskujících, kteří si myslí, že nebezpečí k životu patří. Risk mají významně radši muži, lidé do 40 let, respondenti bez maturity, zaměstnanci a podnikatelé.

Češi a rizika: Jak se k nim stavíme a čeho se nejvíce bojíme

Většina Čechů je přesvědčena, že se na ně nehody a negativní události příliš nelepí. Výjimečně nebo občas se s nimi setkává zhruba polovina dotázaných a stejně často jako jiným se dějí 44 % respondentů. Zhruba každý desátý dotázaný však odpověděl, že se mu nehody dějí častěji než ostatním. Oproti tomu dotázaným, co rádi riskují, se podle jejich slov nehody častěji, než ostatním vyhýbají. Smůlu pak mají více invalidní důchodci, nezaměstnaní a lidé s měsíčním příjmem do 20 000 Kč.

Nejpravděpodobnější je úraz, nejméně ztráta práce

A jaká rizika vnímáme jako nejpravděpodobnější? Na prvním místě je jednoznačně vážné ohrožení nebo poškození zdraví. Hned 53 % respondentů odpovědělo, že je pravděpodobné, že se jim vážné zdravotní komplikace nevyhnou. Na druhém místě skončilo zničení či poškození majetku, které považuje za pravděpodobné 51 % Čechů. Na dalších pozicích je odcizení majetku (48 %), značná finanční újma (40 %), ztráta pravidelného příjmu (38 %) a ztráta bydlení (23 %). Většinu událostí považují za pravděpodobnější lidé s nižšími příjmy či bez maturitního vzdělání.

Průzkum ale zkoumal také vztah mezi vnímáním pravděpodobnosti jednotlivých rizik a tím, jak by ovlivnily náš život. Zde jednoznačně vede vážné ohrožení či poškození zdraví. Za ním skončily s podobným ohodnocením značná finanční újma a ztráta pravidelného příjmu. Ztráta bydlení by život respondentů ovlivnila významně, za pravděpodobnou ji nicméně nepovažují. Naopak zničení, poškození či odcizení majetku považujeme za pravděpodobné.

Úraz očekávají dva ze tří Čechů

Co se detailních rizik týče, jako nejpravděpodobnější vnímáme úraz, takto odpovědělo 67 % respondentů. Šest z deseti dotázaných vnímá jako pravděpodobnou vážnou nemoc s následky, následuje dopravní nehoda (58 %), živelná katastrofa (49 %) a napadení soukromí prostřednictvím internetu (49 %). Jako nejméně pravděpodobnou naopak Češi vnímají ztrátu zaměstnání (32 %), škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí (34 %) a krádež auta (40 %). Nutné je rovněž říci, že jsou určitá rizika, jež považují za pravděpodobnější spíše mladí lidé (ztráta zaměstnání, ztráta peněz přes internet či škody a úrazy při cestování), jiná rizika naopak více očekávají senioři (vážná nemoc, živelná katastrofa, vykradení bytu).

„Zde je velmi zajímavé, jak na tato vnímání populace odpovídají naše čísla. Zatímco podle průzkumu vnímá vážnou nemoc s následky jako druhou nejpravděpodobnější událost, naše statistiky ukazují, že z hlediska míry pravděpodobnosti byla tato situace až na devátém místě,“ doplnil Jiří Střelický s tím, že představa lidí o tom, jak často se jim mohou některé negativní události stát velmi často neodpovídá skutečnosti podložené statistikami.

Stáhněte si prezentaci s detailními daty z průzkumu

TK_Index bezpečí ČSOBP_prezentace_final

Zobrazit

Češi a prevence: proti jakým rizikům se (ne)chráníme dostatečně

Průzkum Index bezpečí se v další části zaměřil na preventivní kroky, které podnikáme, aby k dané negativní situaci nedošlo. Nejvíce z nás se snaží přijímat opatření proti vážnému ohrožení nebo poškození zdraví, kladně odpovědělo 77 % respondentů. Odcizení majetku se snaží předcházet 73 % Čechů a v této skupině převládají lidé starší sedmdesáti let. Prevenci před ostatními riziky jako zničení či poškození majetku, značná finanční újma či ztráta bydlení nejčastěji nezanedbávají dotázaní ve věku 40 – 55 let.

I při podrobnějším zkoumání jednotlivých rizik vyhrálo zdraví – nejvíce kroků děláme, abychom se vyhnuli úrazu, následují ale opatření proti vykradení domu či bytu. Na opačném konci žebříčku skončila rizika v podobě ztráty zaměstnání (44 %), zničení či poškození majetku vandalismem (51 %) a vykradení a krádež auta (54 %). Zároveň platí, že čím vyšší vzdělání dotázaní měli, tím více se věnovali prevenci.

Na pojištění se spoléhá 7 z 10 Čechů

Jednou z možností, jak hrozbám či rizikům čelit nebo alespoň mírnit jejich následky, je pojištění. Tři z deseti respondentů odpověděli, že se na něj vůbec nespoléhají, protože si člověk musí poradit sám. Stejný počet dotázaných uvedl, že má pojištěn pouze majetek a 15 % účastníků výzkumu odpovědělo, že má kryté pouze zdravotní záležitosti. Zbylá čtvrtina Čechů odpověděla, že se na pojištění spoléhá v každé situaci a že věří, že mu v případě potřeby pomůže.

Králem pojištění je majetek

V případě pojištění jednotlivých rizik vede opět majetek. Největším strašákem, kvůli kterému chodíme do pojišťovacích domů, je živelná katastrofa v podobě ohně, větru nebo požáru. Proti nim se chrání 61 % respondentů. Jen o dva procentní body zaostává vykradení domu a bytu a také dopravní nehoda. Prvním životním pojištěním, které se v žebříčku objevilo, je úraz na čtvrtém místě, jež si smlouvou s pojišťovnou jistí 55 % dotázaných. Co se pojištění týče, u mnoha položek je samozřejmě klíčové, jaký majetek respondent vlastní. Lidé s vyššími příjmy tak mají sjednaná pojištění na více událostí a jsou také vlastníky lepšího pojištění než lidé s nižšími příjmy. Bez jakéhokoliv pojištění jsou také mnohem častěji dotázaní bez maturity.

Na chvostu žebříčku pojištění jednotlivých rizik skončila ztráta zaměstnání (19 %), napadení soukromí přes internet (26 %) a zcizení peněz přes internet (31 %). Jedním z důvodů, proč se proti těmto rizikům lidé chrání méně, může být také to, že nevědí, že i pro tyto případy existuje pojištění.

Nezapomínejme na prevenci

Letošní Index bezpečí ukázal, že i když se nejvíc obáváme zdravotních rizik spojených s vážnou nemocí či těžkým úrazem, nejčastěji saháme po pojištění majetku. A to i přesto, že si uvědomujeme, že by náš život ovlivnil víc vážný úraz a těžká nemoc než ztráta, zcizení či znehodnocení majetku.

„Existuje celá řada faktorů, které mohou náš komfort a pocit bezpečí zvýšit. V první řadě je to finanční gramotnost, díky níž můžeme předcházet celé řadě nebezpečí spojených s financemi. Zásadní je ale také finanční rezerva, každý by ji měl mít v objemu minimálně tří až šesti měsíčních příjmů. Díky dobré informovanosti se můžeme připravit na celou řadu rizik, jednak ale třeba i ušetřit, pokud například při rekonstrukci využijeme dotace. Prevencí v podobě kontrol se můžeme vyhnout nehodám a haváriím na majetku, zdravý životní styl zase napomáhá k pevnějšímu zdraví. S pocitem bezpečí ale v první řadě pomáhá kvalitní pojištění, což vyplynulo i z tohoto výzkumu – jeden z nejvyšších indexů mají lidé, kteří si pojištěním chrání jak majetek, tak i zdraví,” uzavírá Jiří Střelický.

Nejnovější články

Aktuality
Jaký je nejúspěšnější model ochrany přírody?

„Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství. Kromě...

Při vyhlašování a správě chráněných území je nutné...

Právě zachování pestré krajiny se vzácnými druhy rostlin...

Počet chráněných území vrostl na našem území především...

Aktuality
Na Univerzitě Pardubice proběhne v úterý Technology Day

„Univerzita a aplikační průmyslová sféra by neměly tvořit...

Technologie, které univerzita v rámci akce představí, jsou...

Univerzita Pardubice plánuje po pilotní akci Technology Day...

Trendy
Vyladěný event jako vizitka vaší společnosti

Odborné eventy jsou bezpochyby nezbytné pro další rozvoj,...

Nechcete celou akci strávit v uzavřených prostorách velkého konferenčního...

Dobré jídlo a pití nesmí chybět na žádném...

Zvláštní pozornost si zaslouží doprovodný program. Resort disponuje...

Největší doména resortu? Jednoznačně 27 jamkové profesionální golfové...

Fantazii se ale meze nekladou. „Pro jednu z firem...

Nejnovější Analýzy

Analýzy
Dobré zprávy pro projektové společnosti

A její ředitel, Michal Vacek říká: „Stavební produkce...

V minulém roce trh projektových prací stagnoval. Pro...

Kapacity projektových společnosti jsou silně vytíženy. Některé projektové...

V současné chvíli mají projektové společnosti nasmlouvané zakázky...

V roce 2023 bylo zadáno 1 975 zakázek...

Trendy
Udržitelnost se už dostává do DNA firem

Společnost BDO ve spolupráci s výzkumnou agenturou Mercuri...

Téměř všechny dotázané společnosti (97 %) věří, že udržitelnost...

Začlenění aspektů ESG do obchodní strategie a výběr správných...

Podle průzkumu nejsou ve značném počtu společností výsledky...

Analýzy
Ani přes výrazný růst cen nemovitostí realitní bublina v ČR nehrozí  

Z dat Eurostatu dále vyplývá, že ruku v ruce...

Vlastním bydlením u nás v současné době disponuje 78...